ZELDOX I.M.

• varianty léku

Varianty

Souhrn údajů o léku ZELDOX I.M. (SPC)

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zeldox I.M.

Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna lahvička obsahuje ziprasidoni mesilas trihydricus 40,93 mg, což odpovídá ziprasidonum 30 mg.

Po naředění obsahuje 1 ml injekčního roztoku 20 mg ziprasidonu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem

Popis přípravku:

Lahvička: bílý až téměř bílý lyofilizát

Ampule: čirá, bezbarvá tekutina

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Zeldox I.M. je indikován k akutní léčbě agitovanosti u pacientů se schizofrenií v případech, kdy není vhodná perorální léčba. Léčba nesmí trvat déle než 3 po sobě jdoucí dny.

Jakmile je to klinicky opodstatněné, léčba injekčním ziprasidonem by měla být ukončena a nahrazena ziprasidonem podaným perorálně.

Lékař musí vzít v úvahu potenciál ziprasidonu prodlužovat QT interval (viz body 4.3 a 4.4).

4.2 Dávkování a způsob podání

Pouze pro intramuskulární podání.

Je nutné vyvarovat se intravenóznímu podání.

Léčbu intramuskulární formou přípravku je možné použít pouze u pacientů, kdy je perorální léčba vyhodnocena jako nevhodná.

Dospělí

Doporučená dávka je 10 mg podaných podle potřeby až do maximální dávky 40 mg denně. Dávku 10 mg lze podávat každé dvě hodiny. Někteří pacienti mohou vyžadovat zahajovací dávku 20 mg, která může být po 4 hodinách následována další dávkou 10 mg. Poté lze podávat dávku 10 mg každé 2 hodiny až do maximální výše 40 mg/den. Intramuskulární podávání ziprasidonu po dobu delší než tři dny nebylo zkoušeno.

Je-li indikována dlouhodobá léčba, je nutné co nejdříve nahradit intramuskulární injekce perorálně užívanými tobolkami ziprasidonu v dávce maximálně 80 mg 2x denně.

Starší osoby

Klinické zkušenosti s intramuskulární léčbou u starších osob (65 let a více) jsou omezené. Léčba intramuskulárními injekcemi ziprasidonu není těmto pacientům doporučena (viz bod 4.4).

Použití u osob se zhoršenou funkcí ledvin

Podání intramuskulární injekce ziprasidonu pacientům s poruchou renálních funkcí vyžaduje opatrnost (viz bod 5.2).

Použití u osob se zhoršenou funkcí jater

U pacientů s jaterní nedostatečností je nutno zvážit možnost podávání nižších dávek (viz bod 4.4 a 5.2).

Instrukce pro rekonstituci viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Známé prodloužení QT intervalu včetně syndromu dlouhého QT.

Nedávno prodělaný akutní infarkt myokardu.

Nekompenzované srdeční selhání. Srdeční arytmie léčené antiarytmiky třídy IA a III (viz bod 4.4).

Současná léčba léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika tříd IA a III, oxid arsenitý, halofantrin, levacetylmethadol, mesoridazin, thioridazin, pimozid, sparfloxacin, gatifloxacin, moxifloxacin, dolasetron mesylát, meflochin, sertindol nebo cisaprid (viz body 4.4 a 4.5).

1. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

QT interval

Ziprasidon způsobuje mírné až střední prodloužení QT intervalu, které je závislé na dávce (viz bod 4.8). Ziprasidon by proto neměl být podán současně s léky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (viz body 4.3 a 4.5). Při léčbě pacientů se závažnou bradykardií je zapotřebí opatrnosti. Elektrolytová dysbalance jako hypokalemie a hypomagnezemie zvyšuje riziko maligních arytmií a měla by být korigována před započetím léčby ziprasidonem. U pacientů se stabilním srdečním onemocněním by měla být před zahájením léčby provedena kontrola EKG.

Jestliže jsou během léčby pozorovány nebo hlášeny kardiální příznaky, jako palpitace, vertigo, synkopa nebo záchvaty, je nutné vzít v úvahu možnost maligní srdeční arytmie a provést příslušná kardiologická vyšetření včetně EKG. Je-li QTc delší než 500 msec, doporučuje se léčbu ukončit (viz bod 4.3).

U pacientů s vícenásobnými nejasnými rizikovými faktory, kteří užívali ziprasidon, byly po uvedení přípravku na trh hlášeny vzácné případy torsade de pointes.

Děti a dospívající

Bezpečnost a účinnost intramuskulární injekce ziprasidonu nebyla u dětí a dospívajících hodnocena.

Starší osoby (65 let a více)

V klinických studiích nebylo zahrnuto dostatečné množství starších pacientů. Proto není možné stanovit žádná doporučení pro dávkování, a léčba intramuskulárními injekcemi není těmto pacientům doporučena.

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

NMS je vzácná, ale potenciálně fatální příhoda, která byla uváděna v souvislosti s antipsychotickými přípravky, včetně ziprasidonu. Jestliže se u pacienta objeví známky nebo příznaky NMS, musí být všechny antipsychotické léky vysazeny.

Kardiovaskulární onemocnění

V klinických studiích nebylo zahrnuto dostatečné množství pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Není tudíž možné zaručit bezpečné užití intramuskulárně podaného přípravku (viz bod. 4.3).

Tardivní dyskineze

Tak jako u jiných antipsychotických přípravků může se při užívání ziprasidonu zvyšovat riziko tardivní dyskineze a jiných tardivních extrapyramidových příznaků při dlouhodobé expozici. Proto, pokud se příznaky tardivní dyskineze objeví u pacienta léčeného ziprasidonem, je třeba zvážit možnost snížení dávky nebo vysazení léku.

Krevní tlak

U pacientů se po intramuskulárním podání ziprasidonu mohou objevit závratě, tachykardie a posturální hypotenze. Rovněž byly hlášeny případy hypertenze. Proto je zapotřebí opatrnosti, zvláště u ambulatních pacientů.

Záchvaty křečí

Při léčbě pacientů s anamnézou záchvatů křečí je třeba opatrnosti.

Poškození jater

Protože není dostatek zkušeností u pacientů s těžkou jaterní nedostatečností užívajících ziprasidon, měl by být u této skupiny pacientů podáván s opatrností (viz body 4.2 a 5.2).

Zvýšené riziko srdečně-cévních příhod u pacientů s demencí

V randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích bylo u populace s vaskulární demencí, užívající některé atypické antipsychotické přípravky, pozorováno přibližně trojnásobné riziko srdečně-cévních příhod. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Toto zvýšené riziko není možné vyloučit ani u jiných antipsychotických přípravků nebo v jiné populaci pacientů. U pacientů s rizikovými faktory cévní mozkové příhody je nutné přípravek Zeldox užívat s opatrností.

4.5 Interakce s jinými léčivý přípravky a jiné formy interakce

Farmakokinetické a farmakodynamické studie se ziprasidonem a jinými léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, nebyly prováděny. Aditivní efekt ziprasidonu a těchto léků nemůže být vyloučen, proto by ziprasidon neměl být současně podáván s léky prodlužujícími QT interval, jako jsou antiarytmika tříd IA a III, oxid arsenitý, halofantrin, levacetylmethadol, mesoridazin, thioridazin, pimozid, sparfloxacin, gatifloxacin, moxifloxacin, dolasetron mesylát, meflochin, sertindol nebo cisaprid (viz bod 4.3).

Léky ovlivňující centrální nervovou soustavu/alkohol

Vzhledem k primárním účinkům ziprasidonu je nezbytná opatrnost při užití v kombinaci s jinými léky s účinkem na centrální nervovou soustavu a alkoholem.

Vliv ziprasidonu na jiné léky

Všechny studie interakcí se prováděly s perorálním ziprasidonem.

In vivo studie s dextromethorfanem neprokázala významnou inhibici CYP2D6 při plazmatických koncentracích nižších o 50%, než které byly zjištěny po podání 40 mg ziprasidonu 2x denně. In vitro data naznačují, že ziprasidon by mohl být mírným inhibitorem CYP2D6 a CYP3A4. Je nicméně nepravděpodobné, že by ziprasidon klinicky významně ovlivňoval farmakokinetiku léčivých přípravků metabolizovaných izoformami cytochromu P450.

Perorální kontraceptiva - podání ziprasidonu nemělo za následek žádné významné změny farmakokinetiky estrogenu (ethinylestradiolu, substrátu CYP3A4) nebo složek progesteronu.

Lithium - současné podávání ziprasidonu nemělo žádný vliv na farmakokinetiku lithia.

Vliv jiných léků na ziprasidon

Ketokonazol (400 mg/den), silný inhibitor CYP3A4, zvýšil sérové koncentrace ziprasidonu o <40%. Sérové koncentrace S-methyl-dihydroziprasidonu a ziprasidon-sulfoxidu byly při očekávaném T_max ziprasidonu zvýšeny o 55% resp. o 8%. Další prodloužení QTc nebylo pozorováno. Změny ve farmakokinetice v důsledku současného podání se silnými inhibitory CYP3A4 se nezdají být klinicky významné, není proto vyžadována úprava dávky.

Léčba karbamazepinem v dávce 200 mg 2x denně po dobu 21 dnů způsobovala snížení hladiny ziprasidonu o přibližně 35%.

Antacida - opakované dávky antacid obsahujících aluminium a magnesium nebo cimetidin neměly klinicky významný účinek na farmakokinetiku ziprasidonu u nasycených pacientů.

Serotonergní léčivé přípravky

Objevily se jednotlivé případy serotoninového syndromu, který se dočasně objevil při užívání ziprasidonu v kombinaci s jinými serotonergními léčivými přípravky, jako jsou léky ze skupiny SSRI (viz bod 5.1). Serotoninový syndrom je charakterizován zmateností, agitovaností, horečkou, pocením, ataxií, hyperreflexií, myoklonem a průjmem.

4.6 Těhotenství a kojení

Reprodukční studie toxicity ziprasidonu prokázaly nežádoucí účinky na proces reprodukce v dávkách spojených s mateřskou toxicitou a/nebo sedací. Nebyl získán průkaz teratogenity (viz bod 5.3).

Podávání během těhotenství

Nebyly provedeny žádné studie u těhotných žen. Proto se ženám v reprodukčním věku, které užívají ziprasidon, doporučuje, aby používaly vhodnou metodu antikoncepce. Protože jsou zkušenosti u lidí omezeny, podávání ziprasidonu během těhotenství se nedoporučuje, pokud očekávaný léčebný přínos pro matku nepřevýší možné riziko pro plod.

Podávání během kojení

Není známo, zda se ziprasidon vylučuje do mateřského mléka. Pacientkám užívajícím ziprasidon se nedoporučuje kojit. Je-li léčba nezbytná, je třeba kojení ukončit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ziprasidon může způsobovat ospalost a ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. Pacienty, kteří mají řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje, je nutno v tomto směru poučit.

4.8 Nežádoucí účinky

Intramuskulární ziprasidon

Tabulka obsahuje nežádoucí příhody s možnou, pravděpodobnou nebo neznámou souvislostí s užitím ziprasidonu ve studiích fáze 2 a 3. Nejčastějšími reakcemi byly nauzea, sedace, závratě, bolestivost v místě vpichu, bolest hlavy a somnolence.

Všechny nežádoucí účinky jsou tříděny podle třídy a četnosti (velmi časté (>1/10), časté (>1/100, <1/10), méně časté (>1/1000, <1/100) a vzácné (<1/1000)).

Níže uvedené nežádoucí účinky mohou být rovněž spojeny se základním onemocněním a/nebo současně užívanými léky.

Nejč