VASOCARDIN SR 200

• varianty léku
• souhrný přehled údajů o léku
• příbalové informace a informace pro použití

Varianty

Souhrn údajů o léku VASOCARDIN SR 200 (SPC)

Souhrn údajů o přípravku

1. Název léku

VASOCARDIN^® SR 200

2. Kvalitativní a kvantitativní složení léku

metoprololi tartras 0,200 g v 1 tabletě s prodlouženým uvolňováním

3. Léková forma

Tablety s prodlouženým uvolňováním.

Vzhled: krémové voskovité ploché tablety s půlící rýhou

4. Klinické údaje

4.1. Terapeutické indikace

VASOCARDIN SR 200 je určen k léčbě hypertenze, anginy pectoris, tachyarytmií, (hlavně supraventrikulárních tachykardií, fibrilací síní), k udržovací léčbě po infarktu myokardu, léčbě funkčních srdečních poruch s palpitacemi, profylaxi migrény a léčbě hypertyreózy. Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

4.2. Dávkování a způsob podávání

Dávkování musí být vždy individuální.

Doporučené dávkování u pacientů s hypertenzí je 100 až 200 mg jednou denně. Jestliže hypertenze nereaguje na tuto dávku, je možné dávku zvýšit nebo kombinovat léčbu s jinými antihypertenzivy. Dlouhodobá antihypertenzní léčba metoprololem v dávkovém rozmezí 100 až 200 mg denně snižuje riziko mortality, včetně rizika náhlé kardiovaskulární smrti, mozkové příhody a koronárních příhod u pacientů s hypertenzí.

Doporučené dávkování u pacientů s anginou pectoris je 100 až 200 mg jednou denně. Jestliže je to potřebné, je možné léčbu kombinovat s jinými antianginózními léky.

Doporučené dávkování při srdečních arytmiích je 100 až 200 mg jednou denně. Jestliže je to potřebné, je možné dávku zvýšit nebo přidat jiné antiarytmikum.

V rámci udržovací léčby po infarktu myokardu dlouhodobá léčba VASOCARDINEM SR 200 jednou denně snižuje riziko smrti (včetně náhlé smrti) a snižuje riziko reinfarktů (i u pacientů s diabetem).

Doporučené dávkování při funkčních srdečních poruchách s palpitacemi je 100 mg denně ráno. Jestliže je to nezbytné, lze dávku zvýšit na 200 mg denně.

V rámci profylaxe migrény se doporučuje dávkování 100 až 200 mg jednou denně.

Doporučené dávkování při hypertyreóze je 150 až 200 mg jednou denně. V případě potřeby je možné dávku zvýšit.

Pacientům s poruchou funkce ledvin, jaterní insuficiencí a u starých pacientů není potřebná úprava dávkování. Pacientům s velmi těžkou poruchou funkce jater (cirhóza, porto-kavální anastomóza) je vhodné dávkování upravit.

Podávání VASOCARDINu SR 200 dětem se nedoporučuje vzhledem na nedostatek údajů. Maximální denní dávka pro VASOCARDIN SR 200 je 400 mg.

Lék je určen na podávání jednou denně, nejlépe ráno během jídla. Tablety je třeba užívat ve stejném čase, zapít vodou. Celé tablety nebo jejich půlky se nesmí rozkousat ani drtit.

4.3. Kontraindikace

Známá přecitlivělost na léčivou látku (a látky obdobné) nebo na pomocné látky obsažené v léku, léčba verapamilem (zejména i.v.) - riziko asystolie, atrio-ventrikulární blokáda II. a III. stupně, sick sinus syndrom, nestabilní dekompenzovaná srdeční insuficience, významná bradykardie před začátkem léčby, těžká porucha periferního prokrvení spojená s bolestmi nebo s trofickými změnami, hypotenze, sinoatriální blok, kardiogenní šok, astma bronchiale a chronická obstrukční nemoc bronchopulmonální těžkého stupně, neléčený feochromocytom, metabolická acidóza.

Metoprolol se nesmí podávat pacientům se suspektním akutním infarktem myokardu, jestliže je tepová frekvence nižší než 50 tepů/min, P-Q interval je delší než 0,24 sekundy nebo systolický krevní tlak nižší než 100 mm Hg.

4.4. Zvláštní upozornění

Při chronické obstrukční nemoci nebo astmatu může metoprolol způsobit zvýšení odporu v dýchacích cestách (hlavně při dávkách nad 200 mg). Pacienti s bronchospastickými nemocemi by neměli užívat beta-blokátory. Vzhledem na relativní beta-1 selektivitu se může metoprolol použít s opatrností u pacientů, kteří nereagují na jiná antihyperteziva nebo je nesnášejí. Jelikož beta-1 selektivita není absolutní, měla by se současně podávat beta-2 stimulancia (ve formě tablet nebo aerosolu) a nejnižší možné dávky metoprololu (do 200 mg). Nastane-li dušnost nebo bronchospasmus, je třeba aplikovat beta-2 stimulans a léčbu ukončit.

Při diabetu je nutné optimálně upravit antidiabetickou léčbu a upozornit diabetika na možnost maskování hypoglykémie, projevující se pouze zvýšeným pocením.

O léčbě metoprololem by měl být informován anesteziolog před operačním výkonem, aby zvolil anestetikum s nejmenšími projevy negativní inotropie.

Při feochromocytomu lze metoprolol použít až po zahájení léčby alfa-blokátorem.

Zvýšená opatrnost je potřebná při podávání metoprololu pacientům se srdečním selháním. Pacienti s tímto onemocněním by měli být přednostně léčeni pro srdeční selhání před i během léčby VASOCARDINEM SR 200. Beta-adrenergní blokáda přináší možné riziko dalšího snížení kontraktility myokardu a zhoršení srdečního selhání.

Velmi vzácně se může zhoršit už existující mírná porucha A-V vedení a může vést až k A-V blokádě vyššího stupně.

Poměr rizika a prospěchu léčby je třeba zvážit též u pacientů s myastenia gravis, s psoriázou a s depresivním onemocněním.

Metoprolol může zhoršit příznaky těžké poruchy periferního prokrvení.

Léčba VASOCARDINEM SR 200 by se neměla přerušovat náhle, ale postupně v průběhu 10-14 dní. Během tohoto období by měli být sledováni zejména pacienti s ischemickou chorobou srdeční.

Anafylaktický šok má u pacientů léčených betablokátory těžší průběh. Pacientům s anamnézou těžké alergické reakce je možno podávat metoprolol jen se zvýšenou opatrností. Zvýšená opatrnost je nutná též u alergiků léčených vakcínami (desenzibilizační terapie).

4.5. Lékové a jiné interakce

Současné užití metoprololu a jiného antihypertenziva se může projevit výrazným snížením krevního tlaku (velká opatrnost je potřebná v kombinaci s prazosinem). Zvýšený lékařský dohled si vyžadují všichni pacienti, kteří současně užívají jiná léčiva s obsahem beta-1 sympatolytik (např. oční kapky) a ganglioplegik.

Vzhledem na možnost vzniku asystolie je současné užívání verapamilu kontraindikováno. Je nezbytné mít na zřeteli negativně inotropní a negativně chronotropní účinek metoprololu v  případech, kdy se užívá současně s blokátory kalciového kanálu typu verapamilu a diltiazemu a/anebo antiarytmiky. Pacientům, kteří jsou léčeni beta-blokátory by neměly být intravenózně podávány léky s obsahem antagonistů kalcia verapamilového typu. Beta-blokátory mohou zvyšovat negativně inotropní a negativně dromotropní účinek antiarytmik chinidinového typu a amiodaronu. Při současném užívání se srdečními glykosidy může dojít k prohloubení negativně chronotropního účinku a k prodloužení A-V převodu.

Enzymatické induktory a enzymatické inhibitory mohou ovlivňovat plazmatické koncentrace metoprololu. Plazmatickou koncentraci metoprololu snižuje rifampicin, může být zvýšena při současném podávání cimetidinu, chinidinu, alkoholu a hydralazinu a dále při současném podávání se selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), tj. paroxetinem, fluoxetinem a sertralinem. (Při současném požití alkoholu s metoprololem se zvyšuje hladina alkoholu v krvi a prodlužuje se jeho účinek).

Současná léčba indometacinem a jinými inhibitory prostaglandin syntetázy může snižovat účinek beta-blokátorů.

Při současném užívání dalších antihypertenziv, tricyklických antidepresiv, barbiturátů nebo fenotiazinu dochází k prohloubení hypotenzního účinku.

Současné užívaní sympatomimetik a xantinů vede ke vzájemné inhibici účinku.

Beta-blokátory mohou „rebound fenoménem“ zvýraznit hypertenzi, k níž může dojít po vysazení clonidinu. Několik dní před plánovaným ukončením léčby clonidinem je proto třeba nejdříve ukončit léčbu beta-blokátorem.

Nesteroidní antirevmatika snižují antihypertenzní účinek metoprololu. Při současném užívání inhibitorů monoaminooxidázy se může zesílit hypotenzní účinek a vzniká též nebezpečí hypertenzní krize po skončení jejich užívání (asi po 14 dnech od ukončení léčby inhibitory MAO).

Dávkování perorálních antidiabetik u pacientů užívajících beta-blokátory musí být někdy upraveno. Užívání beta-blokátorů vede k zesílení hypoglykemického účinku. Kombinace s antiarytmiky nebo anestetiky zhoršuje intrakardiální vedení.

V kombinaci s inhalačními anestetiky se zvyšuje kardiodepresivní účinek metoprololu.

4.6. Používání v těhotenství a při kojení

Lék by se neměl podávat v těhotenství, není-li jeho indikace nezbytná.

Metoprolol, tak jako všechny beta-blokátory, prochází placentární bariérou, snižuje placentární perfúzi, což může vést k retardaci nitroděložního růstu. Vzhledem k možnosti výskytu bradykardie, hypotenze, hypoglykémie a útlumu dýchání u novorozence, by měla být terapie metoprololem ukončena 48-72 hodin před předpokládaným termínem porodu. Není-li toto opatření možné, je třeba novorozence 48-72 hodin po porodu pečlivě monitorovat. Metoprolol se vylučuje do mateřského mléka, proto je potřebné kojence pečlivě sledovat z hlediska možného beta-blokujícího efektu, případně přerušit kojení.

4.7. Ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje

Přípravek může, zejména na počátku léčby, nepříznivě ovlivnit pozornost při řízení motorových vozidel a obsluze strojů. Mohou se objevit bolesti hlavy, únava a/nebo závratě.

4.8. Nežádoucí účinky

Se mohou objevit v oblastech :

• nervového systému : únava, závratě, bolest hlavy, parestézie, méně často křeče;

• psychických funkcí : deprese, poruchy soustředění, ospalost nebo naopak nespavost, děsivé sny, nervozita, úzkost, sexuální poruchy (vyskytují se zřídka), velmi vzácně poruchy paměti, zmatenost, halucinace;

• kardiovaskulárního systému : nejčastěji bradykardie, Raynaudův syndrom a ortostatická hypotenze, méně často palpitace, edémy a zhoršení kardiální dekompenzace, ojediněle klaudikace a arytmie;

• gastrointestinálního systému : výjimečně nauzea, zvracení, suchost ústech, průjmy, dyspepsie;

• respiračního systému : nejčastěji námahová dušnost, výjimečně bronchospasmus;

povrchu kůže : ojediněle alergické kožní projevy - kopřivkový ekzém a psoriatiformní vyrážka, méně často alopecie a zvýšené pocení; k dalším nežádoucím účinkům patří tinnitus, poruchy zraku, suchost případně zánět spojivek, hučení v uších, poruchy chuti, nevýrazné zvýšení hladiny triacylglycerolů a cholesterolu, abnormální jaterní testy (velmi vzácně hepatitida), maskování příznaků hypoglykémie, trombocytopenie, ojediněle zvyšování tělesné hmotnosti, velmi vzácně artralgie.

4.9. Předávkování

Symptomy : těžká hypotenze, sinusová bradykardie, AV-blok, selhání srdce, kardiogenní šok, zástava srdce, bronchospasmus, poruchy vědomí až koma, nauzea, zvracení, cyanóza. První příznaky předávkování se mohou objevit 20 minut až 2 hodiny po užití léku. Současné požití alkoholu, jiných antihypertenziv, chinidinu nebo barbiturátů může zhoršovat celkový stav.

Terapie : Specifické antidotum není známo, léčba předávkování je symptomatická: vyvolání zvracení nebo výplach žaludku. Jestliže nastala těžká hypotenze, bradykardie a hrozí selhání srdce, podat intravenózně v 2-5-minutových intervalech nebo jako kontinuální infúzi beta-1 sympatomimetikum (dobutamin), dokud se nedosáhne požadovaný účinek. Není-li k dispozici beta-1 sympatomimetikum, může se podat dopamin nebo intravenózně atropinsulfát. Pokud se nedosáhne požadovaný účinek, lze podat jiné sympatomimetikum, např. noradrenalin. Též se může podat glukagon v dávce 1-10 mg. Někdy je třeba zavést kardiostimulátor. Na potlačení bronchospasmu je vhodné intravenózně podat beta-2 sympatomimetikum. Dávky léčiv potřebné k léčbě předávkování jsou mnohem vyšší než obvyklé terapeutické dávky.

5. Farmakologické vlastnosti

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: sympatolytikum, selektivní beta-blokátor

ATC skupina: C07AB02

Mechanizmus účinku:

Metoprolol je beta-1 selektivní blokátor adrenergních receptorů bez vnitřní sympatomimetické aktivity. Specificky blokuje účinek katecholaminů na úrovni adrenergních beta-1 receptorů. Stabilizuje membrány tím, že snižuje jejich elektrickou aktivitu. Snižuje rychlost vzestupu akčního potenciálu bez toho, že by ovlivnil trvání klidového potenciálu a depolarizace. Kardioselektivita metoprololu je relativní, tzn. nespecifická, závisí od poměru afinity léčivé látky k oběma typům receptorů. Při dávkách nad 200 mg blokuje i beta-2 receptory. Snižuje spotřebu kyslíku v myokardu při různém stupni zátěže a to má pozitivní vliv v dlouhodobé léčbě anginy pectoris (snížení počtu anginózních záchvatů). U hypertoniků snižuje systolický tlak krve, zejména po námaze a zabraňuje vzniku reflexní ortostatické tachykardie. Snížení diastolického krevního tlaku nastává až po několika týdnech podávání. Metoprolol snižuje plazmatickou reninovou aktivitu.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Po orálním užití se metoprolol z gastrointestinálního systému rychle a téměř úplně vstřebává. Biologická dostupnost po jednorázovém orálním užití je asi 50 % (po opakovaném užití až 70 %), poněvadž metoprolol se v játrech intenzivně metabolizuje na biologicky inaktivní metabolity. Maximální plazmatická koncentrace se dosahuje za 1-2 hodiny po perorálním užití. Vazba metoprololu na plazmatické bílkoviny je asi 5 až 10 %. Plazmatický poločas je 3-4 hodiny a během léčby se nemění. Více než 95 % podávaného množství se vyloučí ledvinami, z toho jen 3 % v nemetabolizované formě. Poločas eliminace (t_1/2) metoprololu je v průměru 3,5 hodiny (s variabilitou 1-9 hodin). Celková plazmatická clearance (Clp) je asi 1 l/min.

Podání metoprololu v lékové formě SR má za následek postupné uvolňování účinné látky a snížení hodnoty c_max. V porovnání s neretardovanou tabletou je absorpční fáze prodloužena a tím též délka doby účinku. Tyto faktory mohou vést k lepší toleranci podané dávky a vyšší selektivitě beta-1 účinku.

Metoprolol prochází placentární bariérou a proniká do mateřského mléka.

U starých jedinců nedochází v porovnání s mladými osobami k významným změnám farmakokinetiky metoprololu. Poškozená funkce ledvin nemá vliv na biologickou dostupnost metoprololu nebo na rychlost jeho eliminace. Eliminace jeho metabolitů je však zpomalena. Významná kumulace metabolitů byla pozorována u pacientů s glomerulární filtrační rychlostí (GFR) nižší než 5 ml/min, ale tato kumulace nemá vliv na účinek metoprololu.

Vlivem nízké vazební kapacity metoprololu na plazmatické bílkoviny je jeho farmakokinetika jen nevýznamně ovlivněna poškozenou funkcí jater. U pacientů s těžkou jaterní cirhózou a portokavální anastomózou může být zvýšena biologická dostupnost metoprololu a snížena jeho clearance. Pacienti s portokavální anastomózou mají hodnotu Clp asi 0,3 l/min a hodnotu AUC až 6x vyšší než zdraví jedinci.

5.3. Preklinické údaje o bezpečnosti

Čtyřdenní zkouška toxicity metoprololu u krys při dávce 100 mg/kg perorálně neprokázala žádné patologické účinky.

Zkoušky fetální toxicity u krys v dávce 100, resp. 250 mg/kg neprokázaly embryotoxické ani teratogenní působení metoprololu. Nebyl ovlivněn ani postnatální vývoj mláďat.

6. Farmaceutické údaje

6.1. Seznam pomocných látek

glyceroli tribehenas, calcii hydrogenophosphas dihydricus, povidonum 25, silica colloidalis anhydrica, stearylis natrii fumaras, gossypii oleum hydrogenatum

6.2. Inkompatibility

Nejsou známé.

6.3. Doba použitelnosti

24 měsíců

6.4. Uchovávání

Lék uchovávejte v původním vnitřním obalu a v krabičce, aby byl chráněn před světlem a vzdušnou vlhkostí.

Lék uchovávejte při teplotě do 25 °C, mimo dosah dětí.

6.5. Druh obalu a velikost balení

1. blistr PVC fólie transparentní /hliníková fólie s potiskem, papírová skládačka, příbalová informace

2. HDPE láhev s bezpečnostním uzávěrem, papírová skládačka, příbalová informace

Velikost balení:

30 tablet (3x 10 tablet)

60 tablet (6x 10 tablet)

100 tablet (10x 10 tablet)

6.6. Návod k použití

K vnitřnímu užití.

7. Držitel rozhodnutí o registraci

ZENTIVA, a. s., Hlohovec, Slovenská republika

8. Registrační číslo

58/231/02-C

9. Datum registrace / Datum prodloužení registrace

25.9. 2002

10. Datum poslední revize textu

28.4.2004

Příbalový létak (Příbalové informace a informace pro použití - PIL)

Písemná informace pro uživatele

Informace pro použití, čtěte pozorně!

VASOCARDIN^® SR 200

(metoprololi tartras)

tablety s prodlouženým uvolňováním k vnitřnímu užití

Držitel rozhodnutí o registraci/výrobce

ZENTIVA, a. s., Hlohovec, Slovenská republika

Složení léku

Léčivá látka: metoprololi tartras (metoprololiumtartarát) 200 mg v 1 tabletě

Pomocné látky: glyceryl tribehenát, dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, povidon, koloidní bezvodý oxid křemičitý, sodná sůl stearylfumarátu, hydrogenovaný bavlníkový olej

Farmakoterapeutická skupina

sympatolytikum, antihypertenzivum, beta-blokátor

Charakteristika

VASOCARDIN SR 200 obsahuje léčivou látku metoprolol, který patří do skupiny léčiv nazývaných selektivní beta-blokátory (cíleně blokuje určitá vazební místa). Léčba metoprololem snižuje účinek stresových hormonů na tzv. beta-1 receptory (beta-1 vazební místa na buňkách) umístěné v srdci, cévách, ledvinách a mozku. Důsledkem je snížení práce srdečního svalu, snížení krevního tlaku, úprava srdečního rytmu, snížení závažnosti a zmenšení počtu záchvatů anginy pectoris. Řízené uvolňování léčivé látky z tablet umožňuje dosáhnout rovnoměrný účinek během 24 hodin při užívání jednou denně.

Indikace

Lék se užívá k léčbě vysokého krevního tlaku, k předcházení záchvatu anginy pectoris (bolest u srdce pod hrudní kostí), k léčbě některých forem nepravidelné činnosti srdce, k doplňkové léčbě zvýšené činnosti štítné žlázy, k předcházení záchvatů migrény a k dlouhodobé léčbě po překonaném srdečním infarktu.

Lék je určen pro dospělé.

Kontraindikace

Lék se nesmí užívat při známé přecitlivělosti na léčivou látku a látky příbuzné nebo na některou z pomocných látek, při některých poruchách vedení srdečního vzruchu, při těžkém srdečním selhání, při výrazně nízké srdeční frekvenci (tep nižší než 50/min), při nízkém krevním tlaku, při těžkých poruchách prokrvení končetin, při těžké formě průduškového astmatu. Lék se nesmí užívat při závažném zhoršení srdečního selhání a při nitrožilním podávání léků na zvýšení stažitelnosti srdečního svalu, při závažných poruchách vedení srdečního vzruchu (síňo-komorový blok II. a III. stupně, tzv. syndrom chorého sinu)a při neléčeném nádoru nadledvinek (feochromocytom).

Podávání přípravku dětem a mladistvým do 18 let se nedoporučuje.

Pacienti s cukrovkou, s lehčí formou průduškového astmatu, s lehčí poruchou prokrvení dolních končetin, těhotné a kojící ženy mohou lék užívat jen tehdy, je-li to zcela nezbytné.

Pokud se stavy uvedené v tomto odstavci u Vás vyskytnou až během užívání léku, informujte o tom svého ošetřujícího lékaře.

Nežádoucí účinky

Lék se obvykle dobře snáší. Pokud vzniknou nežádoucí účinky, bývají mírné a po vysazení léku vymizí. Nejčastěji se mohou vyskytnout zažívací obtíže (nevolnost, zvracení, sucho v ústech, průjem), únava, slabost, malátnost, bolest hlavy, závratě při změně polohy těla, pomalý tep, pocit studených končetin. Zřídka se vyskytuje nespavost, deprese, svědění, kožní vyrážky, svalové křeče, poruchy zraku, nízký krevní tlak, dušnost, zvýšené pocení a jiné poruchy srdečního rytmu.

Velmi vzácně se mohou vyskytnout bolesti kloubů, poruchy paměti, zvonění v uších, poruchy chuti.

Při případném výskytu nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí se o dalším užívání léku poraďte s lékařem.

Interakce

Účinky VASOCARDINu SR 200 a jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Váš lékař by proto měl být informován o všech lécích, které v současnosti užíváte nebo které začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něj.

Při současném užívání léků k léčbě žaludečních vředů (cimetidin) a látek snižujících krevní tlak se může zvyšovat účinek VASOCARDINu SR 200. Při současném požití alkoholu dochází ke zvýšení hladiny alkoholu v krvi a prodloužení účinku VASOCARDINu SR 200.

Jestliže s metoprololem užíváte současně clonidin a máte ukončit užívání clonidinu, pak metoprolol neužívejte už několik dní před vysazením clonidinu.

Jestliže užíváte perorální antidiabetika (léky na snížení hladiny cukru v krvi), lze upravit dávkování. Metoprolol může u diabetiků zakrýt příznaky snížené hladiny krevního cukru, které se obvykle projevují zrychlením tepu.

Léčbu metoprololem může dále ovlivnit současné užívání léků k léčbě srdečních a cévních onemocnění (blokátory kalciových kanálů, jako jsou např. verapamil, antiarytmika, blokátory sympatických ganglií, hydralazin), inhibitory monoaminooxidázy (léky používané při léčbě depresí), inhalační anestetika, některé antibakteriální léky (rifampicin), léky s protizánětlivým účinkem (indometacin), jiné beta-blokátory (např. některé oční kapky), jakož i jiné látky (některé hormony, látky, které indukují nebo inhibují enzymy).

Dávkování a způsob podávání

Přesné dávkování a délku léčby určí vždy lékař. Následující doporučení je proto třeba považovat za orientační.

Léčba vysokého krevního tlaku (hypertenze): Doporučené dávkování pacientům s mírnou až středně těžkou hypertenzí je 2x denně 50 mg metoprololu (tj. 2 tablety VASOCARDINu 25). Je-li vaše reakce na tuto dávku nedostatečná, může váš lékař zvýšit dávku na 100 až 200 mg denně (tj. půl až jedna tableta VASOCARDINu SR 200 jednou denně). Dlouhodobá léčba metoprololem v denní dávce 100 až 200 mg snižuje riziko komplikací hypertenze, jako jsou mozková mrtvice, srdeční infarkt a náhlá smrt.

Angina pectoris: Obvykle se užívá 100 až 200 mg metoprololu denně (tj.půl až jedna tableta VASOCARDINu SR 200 jednou denně).

Udržovací léčba po překonaném srdečním infarktu: V rámci udržovací léčby po srdečním infarktu se doporučuje 200 mg denně (tj. 1 tableta VASOCARDINu SR 200 jednou denně). Dlouhodobá léčba touto dávkou metoprololu snižuje riziko smrti a nového srdečního infarktu.

Léčba poruch srdečního rytmu: Doporučené dávkování je 100 až 200 mg denně (tj. půl až jedna tableta VASOCARDINu SR 200 jednou denně).

Funkční srdeční poruchy s bušením srdce: Doporučené dávkování je 100 mg denně (tj. půl tablety VASOCARDINu SR 200 jednou denně). Je-li to potřebné může lékař dávku zvýšit na 200 mg denně (tj. 1 tableta VASOCARDINu SR 200 jednou denně).

Prevence migrény: Obvykle se užívá 100 až 200 mg denně (tj. půl až jedna tableta VASOCARDINu SR 200 jednou denně).

Léčba zvýšené činnosti štítné žlázy: Obvykle se užívá 150 - 200 mg jednou denně.

Způsob podávání

Lék užijte nejlépe ráno během jídla, ve stejném čase, zapijte vodou. Celé tablety nebo jejich půlky polykejte zásadně celé (nerozkousejte, nedrťte). Jestliže zapomenete užít pravidelnou dávku, užijte ji ihned jak si vzpomenete. Jestliže zapomenete užít dávku do 12 hodin, vynechejte ji a pokračujte podle předepsaného dávkovacího režimu.

Upozornění

Lék může hlavně při zahájení léčby a při únavě a závratích nepříznivě ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost (např. řízení motorových vozidel, obsluhu strojů a práci ve výškách). Proto byste uvedené činnosti měli vykonávat jen na základě výslovného souhlasu lékaře. Nikdy neužívejte více tablet než vám předepsal lékař. Vyšší dávky zvyšují riziko nežádoucích účinků a při značném předávkování může dojít k otravě. Nikdy nepřerušujte užívání přípravku náhle, při potřebě přerušení je nutno dle rady lékaře postupně snižovat dávku. Pokud půjdete během užívání tohoto přípravku na operaci nebo k zubnímu ošetření, upozorněte lékaře, že užíváte VASOCARDIN SR 200.

Předávkování

Při předávkování se mohou vyskytnout následující příznaky otravy: pomalý nebo nepravidelný tep, dušnost, otoky kloubů, bušení srdce, závratě, bolest na hrudníku, studená kůže, zmatenost, pocit úzkosti, zastavení činnosti srdce, pocit svírání dýchacích cest, částečná nebo úplná ztráta vědomí, nucení na zvracení, zvracení, zmodrání rtů a konečků prstů. Uvedené příznaky se mohou zhoršit při současném požití alkoholu, užití léků na snížení tlaku krve, chinidinu nebo leků na spaní (barbituráty). Neužívejte proto vyšší dávky než vám předepsal lékař. Prvé příznaky předávkování se mohou pozorovat po 20 minutách až 2 hodinách po užití léku.

Při předávkování nebo náhodném užití léku dítětem se ihned poraďte s lékařem.

Varování

Lék nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

Balení

30 tablet (3x 10 tablet)

60 tablet (6x 10 tablet)

100 tablet (10x 10 tablet)

Uchovávání

Lék uchovávejte v původním vnitřním obalu a v krabičce, aby byl chráněn před světlem a vzdušnou vlhkostí.

Lék uchovávejte při teplotě do 25 °C, mimo dosah dětí.

Datum poslední revize textu

28.4.2004