M-IODBENZYLGUA.(131I)THER.

• varianty léku
• souhrný přehled údajů o léku
• příbalové informace a informace pro použití

nahoru

Varianty

Doplněk názvu:	INJ SOL 740MB/LAH EXP:D	INJ SOL 1850MB/LAH EXP:D	INJ SOL 3700MB/LAH EXP:D
Cesta:	Injekce	Injekce	Injekce
Léková forma:	-	-	-
Balení:	1	1	1
Síla:	740MB/LAH	1850MB/LAH	3700MB/LAH

nahoru

Souhrn údajů o léku M-IODBENZYLGUA.(131I)THER. (SPC)

SOUHRN ÚDAJ* O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

M-Iodbenzylguanidin (¹³¹I) zur Therapie inj.

Injekční roztok.

2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Iobenguanum (¹³¹I) 0185 GBq - 0,740 GBq/ml (maximálně 0,67 mg/ml)

Pomocné látky viz. odst. 6.1.

Souhrn fyzikálních vlastností radionuklidu v účinné látce: ¹³¹I.

Fyzikální poločas přeměny 8,08 dní.

Nejdůležitější emitované záření:

Energie zastoupení (%)

*-247 1,8

*- 334 7,2

*- 606 89,7

*- 806 0,7

γ- 364 82,0

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok.

Čirý bezbarvý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

1. Terapeutické indikace

Radiační terapie tumorové tkáně, která je schopna zadržovat metajodbenzylguanidin.

Tyto tumory vznikají z buněk vzniklých z neuronální ploténky pheochromocytomů,

neuroblastomů, karcinoidů a medulárních karcinomů štítné žlázy (MCT).

2. Dávkování a způsob podání

-Terapeutická dávka s množstvím jobenguanu(¹³¹I) se určuje individuálně na základě

dozimetrické studie uvedené níže. Velikost dávky a rovněž interval(y) mezi možnými

dalšími aplikacemi jsou určovány hlavně hematologickou radiotoxicitou a druhem

nádoru. S růstem progrese tumoru se krátí intervaly podání.

- „Pevná“ terapeutická dávka je 3,7 - 7,4 GBq

Toto doporučené dávkování je stejné pro děti i dospělé. Pro starší pacienty se

nevyžaduje zvláštní dávkovací schéma.

Terapeutická dávka se podává intravenózně, obvykle infúzí po dobu 1 - 4 hod.

3. Kontraindikace

Absolutní kontraindikací je těhotenství.

4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

S jobenguanem(¹³¹I) interagují různá léčiva používaná k léčbě vysokého krevního tlaku

a v psychiatrii. To může interferovat s vychytáváním retencí jobenguanu(¹³¹I) a tak

ovlivnit radiační dávku do normální i do nádorové tkáně. Tato léčiva se mají před terapií

vysadit (obvykle po 4 biologické poločasy).

Štítná žláza se začíná blokovat 24 - 48 hod před podáním jobenguanu(¹³¹I) a pokračuje

se nejméně 5 dní. Blokování se dosáhne podáním přibližně 400 mg chloristanu

draselného denně. Blokování jodidem draselným nebo Lugolovým roztokem se provádí

shodně se 100 mg jodu/den.

Pacient musí být nejméně za posledních 24 hod dobře hydratován.

Radioaktivita krve se po každém podání kontroluje v prvním týdnu každé 2 dny a

později po dobu jednoho měsíce jednou týdně.

Jednou týdně se doporučuje (ale není to povinné) pořídit celotělový scintigram, aby se

zjistila biodistribuce látky a její kvantitativní vychytávání v ložiscích nádoru.

Léčení se může opakovat v 6 - 8 měsíčních intervalech. Uvádějí se kumulativní dávky

do 29,6 GBq; omezujícím faktorem je toxicita na kostní dřeň.

Plánuje-li se terapeutické podání při pheochromocytomu, je třeba brát zřetel na

interferenci vychytávání iobenguanu(¹³¹I) v organizmu s léčivy pro řízení hypertenze.

Podávání inkompatibilních léčiv se má přerušit nejméně 2 týdny před plánovanou

terapeutickou aplikací. V případě nutnosti se jako náhrada může použít propranolol.

O terapii jobenguanem(¹³¹I) se uvažuje u nemocných, kde je možná transplantace

autologní kostní dřeně (obsahující málo nebo žádné nádorové buňky). Toxické účinky

na kostní dřeň (trombocytopenie) se musí pozorně a často monitorovat.

Dávky pro pacienty, který byl před aplikací léčen cytostatiky (např. sloučeninami cis-

platiny) s následkem snížení funkce ledvin se musí patřičně upravit.

Hlavními nežádoucími účinky u dětí jsou trombocytopenie (izolovaná), nebo útlum kostní

dřeně zvláště tam, kde došlo k infiltraci tumoru do kostní dřeně. Nežádoucí účinky

spojené s funkcí slinných žláz nebo srdečního svalu, nebo toxické účinky na játra nebyly

popsány.

Vychytávání metajodbenzylguanidinu v chromafinních granulích mohou zcela zřídka

zapříčinit rychlou sekreci noradrenalinu, což může vyvolat hypotenzní krizi. Monitorování

EKG a krevního tlaku se u některých nemocných indikuje.

U nemocných, kde diagnostické vyšetření ukazuje difúzní vychytání iobenguanu(¹³¹I)

v kostní dřeni, je možné po podání terapeutické dávky pozorovat útlum kostní dřeně.

Toto radiofarmakum může býti dodáváno,používáno a podáváno pouze oprávněnou

Osobou v určeném klinickém zařízení. Jeho dodávání, skladování, používání,

manipulace a rozdělování jsou předmětem předpisů a/nebo příslušných povolení

Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (Zákon č. 18/1997 Sb. v platném znění).

Radiofarmaka určená pro podání nemocným mají být připravována způsobem

vyhovujícím požadavkům radiační bezpečnosti a požadavkům na přípravu léčiv.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Je známo, nebo se předpokládá, že níže uvedená léčiva mohou způsobit prodloužení,

nebo naopak snížení vychytání jobenguanu u tumorů vznikajících z neuronální ploténky.

Nifedipin (blokátor kalciového kanálu) se uvádí jako látka prodlužující retenci

iobenguanu.

Snížené vychytávání bylo pozorováno při terapii, kdy se podávala:

Antihypertenziva, jako reserpin, labetalol, blokátory kalciového kanálu (diltiazem,

nifedipin, verapamil).

Sympatomimetika (přítomná v lécích pro nosní dekongesci, jako např. fenylefrin, efedrin

nebo fenylpropanolamin).

Kokain.

Tricyklická antidepresiva jako např. amitryptilin a jeho deriváty, imipramin a jeho

deriváty, doxepin, amoxepin a loxapin.

Léčiva, kde se očekává, že může být pozorována inhibice ve vychytávání iobenguanu,

zatím to však není dokázáno.

Antihypertenziva působící blokádu adrenergního neuronu (debrisochin, bretylium a

guanetidn).

Antidepresiva jako např. maprotilin a trazodon.

Tyto léky se před léčbou mají vysadit (obvykle po dobu čtyř biologických poločasů).

Výběru antiemetik, která se často podávají k potlačení nevolnosti doprovázející podání

jobenguanu v terapeutických množstvích, se musí věnovat zvláštní pozornost.

Antiemetika na bázi antagonistů dopaminových (serotoninových receptorů neovlivňují

v koncentracích používaných v klinické praxi vychytávání jobenguanu.

6. Těhotenství a kojení

Je-li nutné podat radioaktivní léčivo ženě, která může být těhotná, vždy je nutné se o

tom přesvědčit. Každá žena, které vynechala perioda má být považována za těhotnou,

dokud se neprokáže opak. V případě nejistoty je důležité, aby vystavení radiaci bylo

minimální a dosáhlo se žádoucí klinické informace. Měly by se zvažovat alternativní

metody bez ionizujícího záření.

Před podáním radioaktivního léčiva kojící matce je třeba uvážit, zda vyšetření důvodně

neodložit až matka přestane kojit.

Vzhledem k dlouhému efektivnímu poločasu, zvláště v případě terapeutického podání

jobenguanu(¹³¹I), se doporučuje kojícím matkám kojení přerušit.

7. Účinky na schopnost řídit obsluhovat stroje

Podávání terapeutických dávek jobenguanu(¹³¹I) nemá vliv na řízení motorových vozidel nebo na

obsluhu strojů.

8. Nežádoucí účinky

Vystavení každého pacienta ionizujícímu záření musí být opodstatněné na základě jeho

pravděpodobného přínosu. Aplikovaná aktivita musí být taková, aby výsledná dávka

záření byla co nejnižší a přitom bylo dosaženo požadovaného diagnostického, nebo

terapeutického výsledku.

Vystavení ionizujícímu záření je spojeno se vznikem rakoviny a s možným vývojem

dědičných vad. Při diagnostických vyšetřeních v nukleární medicíně se v běžné praxi

ukazuje, že se tyto nežádoucí účinky mohou vyskytnout, vzhledem k nízkým

diagnostickým dávkám, jen s nízkou frekvencí.

Radiační dávka po terapii může mít za následek vyšší výskyt rakoviny a mutací. Ve

všech případech je nutné zajistit, aby riziko ozáření bylo menší než riziko z onemocnění

samotného.

Účinky, které je možné po podání jobenguanu(¹³¹I) pro terapeutické použití očekávat:

- Během 24 hodin po podání obvykle dochází k nevolnosti nebo zvracení. Léčba

antiemetiky viz. 4.5. Není obvykle možné rozlišit mezi vedlejší reakcí, která je výsledkem

začátku časných radiotoxických účinků, reakcí po podání metajodbenzylguanidinu a

účinků po infúzi velkého objemu tekutiny nemocným, kteří jsou již po rozsáhlé infúzi

cytostatik zapříčiňujících podobné vedlejší reakce.

- Myelosuprese a následná trombocytopenie.

9. Předávkování

Účinek při předávkování jobenguanem je způsoben uvolněným adrenalinem. Účinek je

krátkodobý a vyžaduje zásah směřující ke snížení krevního tlaku. Okamžitá injekce

rychle působícího alfa adrenergního blokátoru (fentolaminu) s následující injekcí beta

blokátoru (propranololu). Vzhledem k vylučování látky ledvinami má pro omezení účinků

radiace zásadní význam zabezpečit co nejvyšší vylučování množství moči.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Jobenguan(¹³¹I) je aralkylguanidin značený radioaktivním jódem. Jeho struktura

obsahuje guanidinovou skupinu guanetidinu navázanou na benzylovou skupinu

s připojeným jódem. Obdobně jako guanetidín jsou aralkylguanidíny látkami blokující

adrenergní neurony.V důsledku podobnosti účinku adrenergních neuronů a

chromafinních buněk dřeně nadledvin se jobenguan vychytává především ve dřeni

nadledvin. Navíc se lokalizuje i v myokardu.

1. Farmakodynamické vlastnosti

Kód ATC: V10XA A02

Mezi různými aralkylguanidíny se dává přednost meta-jodbenzylguanidinu pro jeho

nízké vychytávání v játrech a nejlepší stabilitu in vivo, kdy je množství uvolněného

jodidu, vychytaného štítnou žlázou nejnižší.Transport jobenguanu membránami buněk

pocházejících z neuronální ploténky je při nízké hladině radiofarmaka (při podání

reklama