ILOMEDIN 20

Příbalový létak (Příbalové informace a informace pro použití - PIL)

Příbalová informace

Informace pro použití, čtěte pozorně!

ILOMEDIN 20

(Iloprostum trometamolum)

Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku

Držitel rozhodnutí o registraci

Bayer Schering Pharma AG, D-13342 Berlín, Německo

Výrobce

Bayer Schering Pharma AG, D-13342 Berlín, Německo

BerliMed S.A., Madrid, Španělsko

Složení

Léčivá látka:

Iloprostum trometamolum 0,027 (27 μg) mg v 1 ml injekčního roztoku

(množství ekvivalentní 0,020 mg iloprostu)

Iloprostum trometamolum 0,068 mg (68 μg) v 2,5 ml injekčního roztoku

(množství ekvivalentní 0,050 mg iloprostu)

Pomocné látky

Trometamol, ethanol 96%, chlorid sodný, roztok kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l, voda na injekci

Indikační skupina

Vasodilatans

Charakteristika

Iloprost je analog prostacyklinu. Byly pozorovány tyto farmakologické účinky:

inhibice agregace, destičkové adhese a spouštěcí reakce, dilatace arteriol a venul, zvýšení kapilární density a redukce zvýšené vaskulární permeability v mikrocirkulaci, aktivace fibrinolýzy, inhibice adheze a migrace leukocytů po vzniku endoteliální léze, snížené uvolňování volných kyslíkových radikálů.

Přesný mechanismus účinku není znám.

Farmakokinetické údaje

Distribuce

Rovnovážné plazmatické hladiny je dosaženo již po 10 - 20 minutách intravenozní infuze. Rovnovážné plazmatické hladiny přímo závisí na rychlosti infuze. Plazmatické hladiny okolo 135 ± 24 pg/ml lze dosáhnout při infuzní rychlosti 3 ng/kg/min. V důsledku rychlého metabolismu klesá plazmatická koncentrace iloprostu po skončení infuze velmi rychle. Metabolická clearance účinné látky z plazmy je 20 ± 5 ml/kg/min. Eliminační poločas je 0,5 hodiny, v důsledku toho hladina látky klesne na méně než 10 % z rovnovážné koncentrace přesně za dvě hodiny po skončení infuze.

Vazba na plazmatické bílkoviny (nejvíce na plazmatický albumin) je asi 60 %. Vliv iloprostu na biotransformaci dalších léků je velice nepravděpodobný vzhledem k jeho metabolismu a nízké celkové dávce.

Metabolismus a eliminace

Iloprost je metabolizován hlavně cestou beta-oxidace postranního uhlíkového řetězce. Nemetabolizovaná substance vylučována není. Hlavním metabolitem je tetranor-iloprost, který lze nalézt v moči ve volné i v konjugované formě 4 diastereoisomerů. Tetranor-iloprost je farmakologicky inaktivní. 80% metabolitů iloprostu je vylučováno ledvinami a 20% žlučí. Metabolity jsou vylučovány z plazmy a močí ve dvou fázích, pro které byl stanoven poločas asi 2 a 5 hodin (plazma) a 2 a 18 hodin (moč).

Zvláštní skupiny pacientů

Farmakokinetika iloprostu je nezávislá na věku či pohlaví pacienta. U pacientů s jaterní cirhózou a u pacientů s chronickým selháním ledvin závislých na dialýze je však clearance iloprostu snížena 2 - 4 krát.

Indikace

* Léčba pokročilé trombangiitis obliterans (Buergerovy choroby) s kritickou ischemií končetin

v případech, kdy není indikována revaskularizace

* Léčba pacientů s těžkou periferní arteriální okluzivní chorobou (PAOD), především je-li

riziko amputace a chirurgická léčba nebo angioplastika není možná.

* Léčba pacientů s těžkou invalidizující Raynaudovou chorobou neodpovídající na jinou léčbu.

Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

Kontraindikace

Těhotenství, kojení, přecitlivělost na iloprost nebo pomocné látky přípravku.

Stavy, kdy účinek Ilomedinu 20 na krevní destičky může zvýšit riziko krvácení (např. peptický vřed, úrazy, intrakraniální krvácení, jakékoliv krvácivé stavy).

Těžké formy ischemické choroby srdeční nebo nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu v předchozích šesti měsících, akutní nebo chronické městnavé srdeční selhávání (NYHA II - IV), klinicky významná arytmie, podezření na plicní městnání, akutní cévní mozková příhoda.

Nežádoucí účinky

Nejobvyklejší a nejčastěji pozorovaný nežádoucí účinek při doporučené dávce je zrudnutí v obličeji a bolest hlavy. Během delší infuze se může objevit nevolnost, nauzea, zvracení, křečovité bolesti břicha, průjem, pocení, pocit horka a slabosti. Byly též popsány bolesti v postižené končetině, ve žvýkacích svalech a v čelisti, parestézie, únavnost, zvýšená teplota, horečka, mrazení, stavy zmatenosti, apatie, útlum, agitovanost, snížení nebo zvýšení krevního tlaku, tachykardie, arytmie, extrasystoly, neklid. Všechny nežádoucí účinky obvykle po snížení dávky rychle mizí. Mohou se vyskytnout artralgie a alergické reakce. Vzácně se může objevit dyspnoe a bronchiální astma. V ojedinělých případech došlo u pacientů v celkově špatném zdravotním stavu s pokročilou aterosklerózou k akutnímu plicnímu edému nebo k srdečnímu selhání.

Místo podání infuze může být zarudlé a bolestivé.

U některých nemocných může kožní vazodilatace způsobit pruhovitý erytém nad žílou, do které je infuze iloprostu zavedena.

Iloprost může vyvolat anginózní záchvat zvláště u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.

V ojedinělých případech byly při nízkých dávkách Ilomedinu 20 popsány projevy hypotenze.

Interakce

Při farmakologických studiích bylo zjištěno, že iloprost zesiluje antihypertenzní účinek blokátorů beta-receptorů, blokátorů kalciových kanálů, vazodilatancií a ACE inhibitorů. Pokud dojde k výrazné hypotenzi, měla by se dávka iloprostu snížit.

Ve studiích na zvířatech byl vasodilatační účinek iloprostu oslaben, jestliže byly předtím zvířatům podávány glukokortikoidy. Inhibiční účinek na agregaci destiček však zůstal nezměněn. Význam tohoto zjištění pro léčbu zatím není znám.

Protože iloprost inhibuje funkci destiček, jeho použití spolu s heparinem nebo antikoagulancii typu kumarinu, která ovlivňují další mechanismy hemostázy, může teoreticky zvýšit riziko krvácení. V tomto případě musí být infuze iloprostu zastavena.

Účinek iloprostu na funkci krevních destiček se sčítá nebo potencuje s účinkem ostatních inhibitorů agregace destiček (kyselinou acetylsalicylovou a dalšími nesteroidními antirevmatiky, inhibitory fosfodiesterázy a nitrovazodilatátory - např. molsidominem).

Dávkování a způsob podání

Ilomedin 20 může být podáván pouze pod přísným lékařským dohledem v nemocnici nebo na poliklinice s odpovídajícím vybavením.

Před započetím léčby musí být u žen vyloučeno těhotenství.

Ilomedin 20 se podává po naředění jako intravenózní infuze denně po dobu 6 hodin do periferní žíly nebo centrálním venózním katétrem. Dávka se upravuje podle individuální snášenlivosti na 0,5 - 2,0 ng iloprostu / kg tělesné hmotnosti / min.

Po naředění je přípravek určen k okamžitému použití, aby byla zajištěna sterilita.

Během prvních 2 - 3 dnů se stanoví individuálně tolerovaná dávka. Léčba se zahajuje infuzní rychlostí 0,5 ng/kg/min po dobu 30 minut. Dávku pak lze zvyšovat v intervalech 30 minut vždy o 0,5 ng/kg/min až do 2,0 ng/kg/min. Přesnou infuzní rychlost je třeba vypočítat podle tělesné hmotnosti tak, aby se pohybovala mezi 0,5 až 2,0 ng/kg/min. (Viz tabulky pro použití infuzní pumpy nebo lineárního dávkovače.)

Dojde-li k projevům nežádoucích účinků, jako je bolest hlavy, nevolnost, nežádoucí pokles krevního tlaku, je třeba snižovat infuzní rychlost až na tolerovanou hodnotu. Po zbývající dobu léčby - obvykle čtyři týdny - léčba pokračuje s dávkou, která byla stanovena jako tolerovaná během prvních 2 - 3 dnů. Pokud jsou nežádoucí účinky závažné, infuze musí být přerušena.

Na začátku infuze a po každém zvýšení dávky je nutné změřit krevní tlak a srdeční frekvenci.

Rychlost infuze (ml/hod) pro různé dávky při použití infuzní pumpy

Obvykle je naředěný roztok podáván intravenózně infuzní pumpou (např. Infusomat). Za tímto účelem se obsah ampule obsahující 2,5 ml Ilomedinu 20 (t.j. 50 µg) zředí sterilním fyziologickým roztokem nebo 5 % roztokem glukózy tak, aby výsledný objem infuze byl 250 ml nebo se obsah ampule obsahující 1 ml Ilomedinu 20 (t.j. 20 µg) zředí sterilním fyziologickým roztokem nebo 5 % roztokem glukózy tak, aby výsledný objem infuze byl 100 ml. Obsah ampule je nutné pečlivě promíchat s ředícím roztokem. Tímto způsobem ředění se získá roztok o koncentraci Ilomedinu 20 0,2 µg/ml a požadovaná infuzní rychlost se stanoví popsaným způsobem tak, aby se pohybovala v rozmezí 0,5 až 2,0 ng/kg/min.

(Prosíme, vyhledejte skutečnou tělesnou hmotnost pacienta, pak stanovte infuzní rychlost pro vypočtenou dávku v ng/kg/min).

Rychlost infuze (ml/hod) pro různé dávky při použití lineárního dávkovače

Pro podání Ilomedinu 20 lze použít také infuzní pumpu s 50 ml injekční stříkačkou (např. Perfusor). V tomto případě se obsah ampule s 2,5 ml Ilomedinu 20 (t.j. 50 µg) zředí sterilním fyziologickým roztokem nebo 5% roztokem glukózy na celkový objem 25 ml nebo se ampule s 1 ml Ilomedinu 20 (t.j. 20 µg) zředí sterilním fyziologickým roztokem nebo 5 % roztokem glukózy na výsledný objem 10 ml. Tímto způsobem ředění se získá roztok o koncentraci Ilomedinu 20 2 µg/ml a požadovaná infuzní rychlost se stanoví podle shora popsaného postupu v rozmezí 0,5 - 2,0 ng/kg/min. (Viz následující tabulka pro použití lineárního dávkovače).

(Prosím vyhledejte skutečnou tělesnou hmotnost pacienta, pak stanovte infuzní rychlost pro vypočtenou dávku v ng/kg/min).