HUMATROPE 72 IU (24MG)

• varianty léku
• souhrný přehled údajů o léku
• příbalové informace a informace pro použití

nahoru

Varianty

Doplněk názvu:	INJ PSO LQF 72UT
Cesta:	Injekce
Léková forma:	Prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem
Balení:	1+1X3,15ML
Síla:	72UT

nahoru

Souhrn údajů o léku HUMATROPE 72 IU (24MG) (SPC)

Příloha č.3 k rozhodnutí o prodloužení registrace č.j.: 2838/04

souhrn údajů o přípravku

1. Název přípravku

Humatrope 18 IU (6 mg)

Humatrope 36 IU (12 mg)

Humatrope 72 IU (24 mg)

2. Kvalitativní a kvantitativní složení

a) Humatrope

Humatrope zásobní vložky se vyrábějí ve 3 baleních obsahujících 6 mg, 12 mg nebo 24 mg somatropinum biosyntheticum. Tato množství jsou ekvivalentem 18, 36 nebo 72 IU somatropinu.

b) Rozpouštědlo

Každá zásobní vložka Humatrope je dodávána spolu s předplněnou injekční stříkačkou, která obsahuje 3,15 ml diluentu.

c) HumatroPen

Pero dovoluje nastavit dávkování v krocích po 0,04 ml. Maximální objem, který může být podán v jednotlivé injekci je 0,6 ml. Maximální dávka, kterou je možno aplikovat z každé zásobní vložky, je uvedena v následující tabulce.

Zásobní vložka	Humatrope/ 0,04 ml	Maximální dávka
18 IU (6 mg)	0,25 IU	3,75 IU
36 IU (12 mg)	0,50 IU	7,50 IU
72 IU (24 mg)	1,00 IU	15,00 IU

Pomocné látky viz 6.1

3. léková forma

prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem

a) bílý lyofilizát

b) čirý bezbarvý roztok bez mechanických nečistot

4. Klinické údaje

4.1 Terapeutické indikace

Pediatriční nemocní

Humatrope je indikován pro dlouhodobé léčení dětí s nedostatkem růstového hormonu následkem nedostatečné sekrece normálního endogenního růstového hormonu.

Humatrope je také indikován pro léčení malé postavy u dětí s cytogeneticky prokázaným Turnerovým syndromem.

Dále je Humatrope indikován k léčbě růstové retardace u prepubertálních dětí s chronickou renální nedostatečností.

Humatrope je také indikován k léčbě pacientů, u kterých je porucha růstu spojena s deficitem SHOX genu potvrzeným analýzou DNA.

Humatrope je také indikován pro dlouhodobou léčbu malého vzrůstu u dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk a u kterých nedošlo k růstovému výšvihu do věku 2 let.

Dospělí nemocní

Humatrope je určen dospělým s výrazným nedostatkem růstového hormonu, který byl potvrzen ve dvou různých dynamických testech (např. test

s inzulínovou hypoglykémií, test s klonidinem, test s infúzí argininu).

Současně musí být splněna následující kritéria:

a/ Nemocní, kteří měli nedostatek růstového hormonu zjištěn už v dětství, jej musí mít znovu potvrzen stimulačními testy před zahájením léčby Humatropem.

b/ Nemocní, u nichž vznikl nedostatek růstového hormonu až v dospělosti jako následek onemocnění hypothalamu nebo podvěsku mozkového, musí mít současně prokázán nedostatek alespoň jednoho dalšího (s onemocněním souvisejícího) hormonu, s výjimkou prolaktinu. Léčebná substituce tohoto hormonu má být zahájena před začátkem podávání Humatropu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Humatrope v zásobní vložce je po rozpuštění aplikován podkožně.

Dávkování a způsob podání by měl být individuální.

Pediatričtí nemocní s deficitem růstového hormonu

Doporučená dávka je 0,5 IU (0,17 mg)/kg tělesné váhy na týden v podkožní injekci. Tato dávka odpovídá přibližně 12 IU (4 mg)/m² povrchu těla za týden. Tato týdenní dávka by měla být rozdělena do 6 až 7 injekcí.

Dospělí nemocní s deficitem růstového hormonu

Doporučená dávka na začátku léčby je 0,125 IU (0,042 mg)/kg tělesné váhy na týden v podkožních injekcích. Tato dávka může být postupně zvyšována podle individuálních potřeb pacienta na maximální dávku 0,25 IU (0,084mg)/kg/týden.

Vodítkem pro stanovení dávky jsou nežádoucí účinky léčby na pacienta a stanovení hladiny IGF-1, t.j. růstového faktoru podobného inzulínu, v krevním séru . Má být užita nejnižší účinná dávka a její potřeba se může s věkem snižovat.

V případě přetrvávajících edémů nebo vážné paresthesie by měly být dávky somatotropinu sníženy, aby se zabránilo vzniku syndromu karpálního tunelu (viz 4.8 Nežádoucí účinky).

Nemocní s Turnerovým syndromem

Doporučená dávka je od 0,5 do 1,125 IU (0,17 - 0,375 mg)/kg/týden. Toto odpovídá přibližně 15 až 34 IU na m² tělesného povrchu za týden. Tato týdenní dávka by měla být rozdělena do 6 až 7 denních podkožních injekcí, které by měly být podány nejlépe večer.

Prepubertální pediatričtí nemocní s chronickou renální nedostatečností

Doporučená dávka je přibližně 0,14 IU (0,045 - 0,050 mg)/kg/den v podkožní injekci.

Pediatričtí pacienti s deficitem SHOX genu

Doporučená dávka je 0,045 - 0,050 mg/kg/den v podkožní injekci.

Pediatričtí nemocní, kteří se narodili malí na svůj gestační věk

Doporučená dávka je 0,2 IU (0,067 mg)/kg/den v podkožní injekci.

Místa vpichu podkožních injekcí by měla být měněna, aby se předešlo tukové atrofii v místě vpichu.

4.3 Kontraindikace

a) Humatrope by neměl být podán, pokud u nemocného jsou jakékoliv známky nádorového bujení. Před podáváním rekombinantního růstového hormonu by měla být ukončena protinádorová léčba intrakraniálního nádoru. Pokud jsou zjištěny známky růstu tumoru, léčba Humatropem by měla být přerušena.

b) Humatrope by neměl být rozpouštěn dodávaným diluentem a podán pacientům, kteří jsou citliví na glycerol nebo metakresol.

c) Humatrope by neměl být užíván pro léčbu malého vzrůstu u dětí po uzavření růstových štěrbin.

d) Léčba přípravkem Humatrope by neměla být zahájena u pacientů, kteří jsou v akutním kritickém stavu po operaci na otevřeném srdci, po nitrobřišní operaci, po mnohočetných zraněních nebo u pacientů s akutní dušností.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

a) U bývalých pediatrických nemocných, kteří byli léčeni růstovým hormonem během dětství před dosažením konečné tělesné výšky, musí být po uzavření růstových štěrbin znovu potvrzen deficit růstového hormonu. Teprve poté může být zahájena další substituční léčba v dávkách pro dospělé.

b) Léčbu Humatropem by měli vykonávat pouze lékaři, kteří mají zkušenosti v diagnóze a léčbě nemocných s deficiencí růstového hormonu.

c) Nemocní, kteří mají sekundární deficit růstového hormonu způsobený intrakraniálním nádorem, by měli být často vyšetřováni z důvodu jeho možné progrese nebo rekurence.

d) V případech vážné nebo opakující se bolesti hlavy, problémů zrakových, nevolnosti a zvracení je doporučována fundoskopie k vyšetření otoku papily. Pokud je otok papily potvrzen, měla by být zvážena diagnóza benigní intrakraniální hypertenze a případně vysazena léčba růstovým hormonem.

V současnosti nejsou k dispozici dostatečné podklady pro návrh klinického rozhodování u pacientů po proběhlé nitrolební hypertenzi. Je-li znovu zahájeno léčení růstovým hormonem, je nezbytné pečlivě sledovat příznaky nitrolební hypertenze.

e) U pacientů s endokrinními onemocněními včetně deficitu růstového hormonu může častěji dojít k epifyzeolýze v oblasti velkých kloubů. Každé dítě, u kterého se projeví během léčby růstovým hormonem kulhání, by mělo být vyšetřeno.

f) Pokud je růstový hormon podán podkožně, měla by místa vpichu být měněna kvůli snížení rizika lipoatrofie.

g) Během léčby růstovým hormonem může dojít k hypotyreóze. Léčba pacientů s hypopituitarismem by měla být pečlivě sledována.

h) U pediatrických nemocných by léčba měla pokračovat, dokud nedojde k zástavě růstu. Doporučené dávky by neměly být překračovány kvůli potenciálnímu riziku akromegalie, hyperglykémie a glykosurie.

i) Po intramuskulární injekci může dojít k hypoglykémii. Proto se doporučuje vždy před aplikací zkontrolovat dávku.

j) Není dostatek zkušeností s léčbou pacientů starších 60 let.

k) Není dostatek zkušeností s dlouhotrvající léčbou dospělých.

l) U 522 pacientů v kritickém stavu po operaci na otevřeném srdci, po nitrobřišní operaci, po mnohočetných zraněních nebo s akutním respiračním selháním byl pozorován vliv růstového hormonu na průběh rekonvalescence ve dvou placebem kontrolovaných studiích. U pacientů léčených růstovým hormonem (dávky 5,3 - 8 mg/den) byla úmrtnost vyšší (41,9% vs. 19,3%) oproti placebu. U pacientů léčených dlouhodobě růstovým hormonem pro schválené indikace, u kterých nastane výše popsaný kritický stav, nebyla bezpečnost pokračování léčby růstovým hormonem stanovena. Proto by měl být u těchto pacientů v akutním kritickém stavu zvážen poměr výhod a rizik při pokračování léčby růstovým hormonem.

m) Před zahájením léčby růstovým hormonem při chronické renální insuficienci by měl být pacient sledován po dobu jednoho roku k potvrzení sekundární poruchy růstu. Během léčby růstovým hormonem by měla být současně prováděna konzervativní léčba renální nedostatečnosti. V případě transplantace ledvin by léčba růstovým hormonem měla být přerušena.

n) Odpověď na léčbu růstovým hormonem může být v závislosti na dávce a cestě podání ovlivněna podáváním estrogenů.Pro dosažení adekvátních hladin IGF-I v séru mohou být ve srovnání s muži k zapotřebí u žen vyšší dávky růstového hormonu, obzvláště u těch žen, které užívají perorální estrogenovou substituci. Jestliže je provedena změna cesty podání estrogenové substituce (orální na transdermální nebo naopak), měla by být dávka růstového hormonu znovu nastavena (viz 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). V průběhu léčby může být pozorováno zvýšení senzitivity k růstovému hormonu (vyjádřené jako změna v sérové hladině IGF-I po podání růstového hormonu), zvláště u mužů.

o)Prader-Willi Syndrom

Po zahájení léčby růstovým hormonem byly hlášeny případy spánkové apnoe a náhlé smrti u pediatrických pacientů postižených syndromem Prader-Willi a s přítomností alespoň jednoho z následujících rizikových faktorů: závažná obezita, předchozí obstrukce horních cest dýchacích nebo spánková apnoe a neidentifikovaná respirační infekce. U pacientů s deficitem růstovém hormonu, kteří zároveň trpí syndromem Prader-Willi, by měl lékař při preskripci růstového hormonu zvážit poměr přínosu a rizika léčby. Humatrope není indikován u pacientů trpících syndromem Prader-Willi s nediagnostikovanýcm deficitem růstového hormonu.

Zahájení léčby přípravkem Humatrope u dětí s deficitem SHOX genu ve věku blížícím se pubertě se pro omezené zkušenosti nedoporučuje.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

a) Pacienti by měli být monitorováni na intoleranci ke glukóze, neboť lidský růstový hormon může indukovat stav rezistence k inzulínu.

b) Nemocní s diabetes mellitus by měli být během léčby Humatropem pečlivě monitorováni. Může dojít k nutnosti úpravy dávek inzulínu.

c) Terapie glukokortikoidy inhibuje růstový efekt lidského růstového hormonu. Nemocným, u kterých je současná deficience ACTH spolu s deficiencí růstového hormonu, by měla být pečlivě zvolena substituční dávka glukokortikoidů, aby se předešlo jejich inhibičnímu účinku na růst.

d) U žen užívajících perorálně estrogenovou substituci může být zapotřebí k dosažení požadovaného účinku zvýšení dávek růstového hormonu (viz 4.4).

4.6 Těhotenství a kojení

Účinky Humatrope na reprodukci zvířat nebyly zkoumány. Není známo, zda Humatrope, podaný těhotným ženám může poškodit plod nebo narušit rozmnožovací funkce. Humatrope by měl být podán těhotným ženám pouze v případě nezbytnosti.

Nejsou k dispozici žádné studie s podáváním Humatrope kojícím matkám. Není známo, zda tento lék je vylučován do lidského mléka. Protože je však mnoho léků do lidského mléka vylučováno, měl by být Humatrope podáván kojícím matkám s opatrností.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Humatrope nemá účinek na schopnost řízení motorových vozidel či obsluhy strojů.

4.8 Nežádoucí účinky

Pediatričtí nemocní

V klinických studiích s deficiencí růstového hormonu se asi u 2% nemocných vyvinou protilátky proti růstovému hormonu. Pokud se používá vyšších dávek ( u Turnerova syndromu ), vyvinou se protilátky až u 8% nemocných. Afinita těchto protilátek proti růstovému hormonu je však nízká a nedochází k ovlivnění rychlosti růstu. U každého pacienta, který neodpovídá na léčbu, by měly být zkoumány protilátky proti růstovému hormonu.

Pokud je podán Humatrope ve vysokých dávkách zdravým dospělým dobrovolníkům, dochází často k bolestem hlavy, ohraničeným bolestem svalů, slabostem, mírné hyperglykémii a glykosurii.

Při léčbě dětí s deficitem růstového hormonu je bolest v místě vpichu popisována zřídka, u asi 2,5 % pacientů během počátku léčby dojde k mírnému přechodnému otoku.

U malého počtu dětí, které byly léčeny růstovým hormonem z lidských hypofýz ( somatrem a Humatropem), došlo k vývinu leukémie. Vztah mezi leukémií a léčbou růstovým hormonem je nejistý.

V některých vzácných případech došlo k benigní intrakraniální hypertenzi.

Dospělí nemocní

Nežádoucí účinky, které jsou ve vztahu k působení růstového hormonu, zahrnují otoky ( místní nebo celkové ), bolesti a onemocnění kloubů, bolesti svalů, parestézii,hypertenzi, syndrom karpálního tunelu.

U pacientů s deficitem růstového hormonu vzniklým v dospělosti může dojít na počátku léčby k přechodným otokům, bolesti svalů a kloubů. Později v průběhu léčby byl hlášen výskyt hypertenze.

Dospělí nemocní, u kterých došlo k vývinu deficitu již v dětství, mají méně nežádoucích účinků než nemocní, u kterých došlo k deficitu až v dospělosti.

4.9 Předávkování

Akutní předávkování by mohlo vést k hypoglykémii a následnému přechodu do hyperglykémie. Dlouhodobé předávkování by se mohlo projevit známkami a symptomy akromegalie v souladu se známým účinkem nadbytku lidského růstového hormonu.

5. Farmakologické vlastnosti

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: H01AC01, somatropin a agonisté somatropinu

Humatrope je rekombinatní polypeptidický hormon. Má 191 aminokyselin a molekulární váhu 22 125 daltonů. Sekvence aminokyselin účinné látky je stejná jako u lidského růstového hormonu produkovaného podvěskem mozkovým. Humatrope je syntetizován v kmeni bakterií Escherichia coli, který byl modifikován vložením genu pro lidský růstový hormon.

Biologický účinek Humatrope je terapeuticky shodný s lidským růstovým hormonem vyráběným z podvěsků mozkových.

Humatrope stimuluje růstové ploténky dlouhých kostí. Zvyšuje buněčnou proteosyntézu a asimilaci dusíku.

Humatrope může způsobit inzulínovou rezistenci. Velké dávky lidského růstového hormonu mohou způsobit poruchu glukózové tolerance. Humatrope stimuluje metabolizmus tuků. Výsledkem může být snížení hladiny celkového plazmatického cholesterolu a zvýšení plazmatické hladiny mastných kyselin a HDL cholesterolu. Léčba Humatropem působí u pacientů s deficitem růstového hormonu příznivě na stavbu těla, ubývá tělního tuku a přibývá svalové hmoty. Dlouhodobá terapie zvyšuje minerální hustotu kostí.

Údaje z klinických studií prováděných na pacientech s Turnerovým syndromem ukazují, že ačkoliv některé pacientky na léčbu nereagují, bylo celkově pozorováno zvýšení předpovězené výšky s průměrem 3.3 ± 3.9 cm. Výsledky ukazují, že pacienti s nižší hladinou růstového hormonu na počátku mohou odpovídat lépe na léčbu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Biologická dostupnost Humatrope je stejná jak pro balení v lahvičkách tak v zásobních vložkách. Dávka 100 μg/kg dospělým dobrovolníkům (mužům) způsobí maximální sérovou hladinu (C_max ) asi 55 ng/ml, poločas (t _1/2) téměř 4 hodiny a maximální absorpci (AUC [ 0^-∞] asi 475 ng*hod/ml.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti<