Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.: sukls170118/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE - INFORMACE PRO UŽIVATELE

EPIRUBICIN "EBEWE 2 MG/ML

koncentrát pro infuzní roztok

epirubicini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete

jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je Epirubicin „Ebewe“ a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Epirubicin „Ebewe“ používat

3.

Jak se Epirubicin „Ebewe“ používá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak Epirubicin „Ebewe“ uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE EPIRUBICIN „EBEWE“ A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Epirubicin „Ebewe“ se používá k léčbě různých nádorových onemocnění. Může se používat samotný, ale častěji se podává v kombinaci s dalšími protinádorovými léčivy. 2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE EPIRUBICIN „EBEWE“

POUŽÍVAT Nepoužívejte Epirubicin „Ebewe“

jestliže máte projevy přecitlivělosti (závažné alergie) na epirubicin- hydrochlorid nebo jste je

měl/a na podobné léky v minulosti

jestliže máte méně krevních buněk, než je normální (to ověří Váš lékař) jestliže jste byl/a léčen/a vysokými dávkami některých protinádorových léků včetně doxorubicinu

a daunorubicinu, které patří do stejné skupiny léčiv jako epirubicin (tzv. antracykliny). Ty mají podobné nežádoucí účinky (včetně nežádoucích účinků na srdce).

jestliže jste měl/a nebo v současné době máte problémy se srdcem jestliže máte závažné problémy s játry jestliže máte závažnou infekci jestliže jste těhotná nebo kojíte

K průplachu močového měchýře nemá být Epirubicin "Ebewe" používán:

jestliže máte močovou infekci jestliže máte zánět močového měchýře jestliže Váš nádor pronikl stěnou močového měchýře

jestliže Vás lékař má problém se zavedením katétru (hadičky) do Vašeho močového měchýře jestliže v močovém měchýři i po pokusu o vyprázdnění zůstává velký objem moči.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Epirubicin „Ebewe“ je zapotřebí

zabránit nadměrnému poklesu počtu krevních buněk. Váš lékař bude provádět pravidelné

kontroly.

kontrolovat hladinu kyseliny močové ve Vaší krvi. Váš lékař bude provádět pravidelné

kontroly.

jestliže máte onemocnění jater jestliže máte onemocnění ledvin zajistit, aby Vaše srdce pracovalo správně. Váš lékař bude provádět pravidelné kontroly. jestliže máte podstoupit nebo podstupujete ozařování hrudní oblasti.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky Zvláštní opatrnosti je zapotřebí, jestliže jste užíval/a/užíváte určité léky, neboť některé z nich se

mohou vzájemně ovlivňovat s epirubicinem.

Mezi tyto léky patří:

jiné léky, které mohou mít vliv na srdce, např. blokátory vápníkových kanálů (např. verapamil,

nifedipin a diltiazem), jiné protinádorové léky jako doxorubicin, mitomycin-C, dakarbazin, daktinomycin a pravděpodobně i cyklofosfamid a radioterapie

jiné léky, které mohou mít vliv na játra, např. barbituráty (léky používané u epilepsie či

poruchách spánku) a rifampicin (lék používaný k léčbě TBC)

trastuzumab; epirubicin nemá být používán po dobu 24 týdnů po léčbě trastuzumabem cimetidin (lék používaný ke snížení množství kyseliny v žaludku) paklitaxel a docetaxel (léky používané u některých druhů rakoviny) interferon alfa-2b (lék používaný u některých druhů rakoviny a lymfomů a u některých druhů

hepatitidy /zánětu jater/)

chinin (lék používaný k léčbě malárie a křečí v nohou) dexrazoxan (lék někdy používaný s doxorubicinem ke snížení rizika srdečních problémů) dexverapamil (lék používaný k léčbě některých srdečních poruch).

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Jestliže máte podstoupit nějaké očkování, je nutné informovat před léčbou epirubicinem lékaře, neboť některé druhy očkovacích látek (živé a živé oslabené) mohou vyvolat závažné nežádoucí účinky. Těhotenství a kojení Informujte lékaře, jestliže jste těhotná, těhotenství plánujete nebo kojíte. Váš lékař rozhodne, jestli byste měla dostávat tento lék. Vzhledem k riziku vrozených vad je nutné, aby ženy v plodném věku používaly během léčby epirubicinem vhodné metody ochrany proti početí. Jestliže jste léčena epirubicinem, nesmíte kojit. Mužům se doporučuje, aby před zahájením léčby vyhledali radu ohledně konzervace spermií, a během léčby mají používat spolehlivou metodu ochrany proti početí. Mužům se nedoporučuje, aby počali dítě v období 6 měsíců po ukončení léčby epirubicinem. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Používání přípravku Epirubicin “EBEWE” může vyvolat nežádoucí účinky (např. nevolnost), které mohou v menší či větší míře ovlivnit bezpečnost při výkonu povolání a schopnost bezpečně řídit v dopravním provozu. Důležité informace o některých složkách přípravku Epirubicin „Ebewe“ Dávky nižší než 10 ml: Tento přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (22 mg) v jedné dávce, tj. je v podstatě bez sodíku. Dávky 10 ml a vyšší: Tento přípravek obsahuje 0,077 mmol/ml sodíku. To je třeba mít na paměti u pacientů na dietě s omezeným příjmem sodíku. 3.

JAK SE EPIRUBICIN „EBEWE“ POUŽÍVÁ

Tento přípravek Vám bude podáván zdravotnickým personálem; nepoužívejte jej sám/sama. Dávkování je individuální, dávku vypočítá lékař. Jestliže jste obdržel/a větší dávku přípravku Epirubicin „Ebewe“, než jste měl/a Jestliže jste byl/a akutně předávkován/a tímto přípravkem, může dojít k závažnému snížení funkce kostní dřeně, což vede ke zvýšené tvorbě bílých krvinek či krevních destiček, zánětu sliznice v trávicím traktu a akutním poruchám srdeční funkce. 4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Epirubicin „Ebewe“ nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Jestliže jste při podání epirubicinu infuzí do žíly zaznamenal/a následující nežádoucí účiky, ihned o tom řekněte svému lékaři, neboť všechny uvedené účinky jsou závažné. Můžete potřebovat okamžitou lékařskou pomoc či hospitalizaci.

jestliže dojde k zarudnutí, bolesti či otoku v místě vpichu injekce. Zčervenání se může

vyskytnout často.

jestliže máte příznaky srdečních problémů / srdečního selhání, např. bolest na hrudi, dušnost,

otoky kotníků (edémy) (tyto účinky se mohou vyskytnout až několik týdnů po ukončení léčby epirubicinem). Tyto nežádoucí účinky jsou vzácné.

jestliže máte závažnou alergickou reakci, mezi jejíž příznaky patří mdloby, kožní vyrážka,

otok v obličeji a obtíže při dýchání nebo hvízdavé dýchání. V některých případech může dojít ke kolapsu. Tento nežádoucí účinky jsou vzácné.

Další nežádoucí účinky, které se mohou vyskytnout: Velmi časté nežádoucí účinky, které mohou postihnout více než 1 z 10 osob

Snížení počtu bílých krvinek (např. anémie, nízký počet bílých krvinek, které zvyšují

pravděpodobnost, že dostanete infekci)

Vypadávání vlasů (alopecie) a ztráta růstu vousů (u mužů) Červené zbarvení moči 1 – 2 dny po podání

Časté nežádoucí účinky, které mohou postihnout více než 1 ze 100 lidí:

Infekce Ztráta chuti k jídlu (anorexie) Dehydratace Návaly horka

Zánět sliznice dutiny ústní a jícnu Nevolnost a zvracení Průjem Reakce v místě vpichu injekce (např. zčervenání)

Méně časté nežádoucí účinky, které mohou postihnout více než 1 z 1000 lidí:

Snížení počtu krevních destiček, což zvyšuje riziko tvorby modřin či krvácení Zánět žil (flebitida), který může být spojen s tvorbou krevních sraženin (tromboflebitida) –

může se projevovat bolestí a/nebo otokem na rukou či nohou

Vzácné nežádoucí účinky, které mohou postihnout méně než 1 z 1000 lidí:

Závratě Malátnost a slabost Nenormální výsledky testů funkce jater, které se zjistí vyšetřením krve Nenormální srdeční rytmus či tep Kopřivka Ztráta menstruace (amenorea) horečka či zimnice Leukemie (akutní lymfatická nebo akutní myeloidní), která se může vyskytnout až 3 roky po

ukončení léčby

Zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi, což může být součástí skupiny příznaků spojené s

rozpadem nádoru. Lékař to bude sledovat pomocí krevních testů.

Epirubicin může též ovlivnit funkci jater a počet krevních buněk. Lékař bude tyto účinky sledovat pomocí krevních testů. Epirubicin může ovlivnit funkci Vašeho srdce s brzy nastupujícími účinky na EKG (sledování aktivity srdce), pozdně nastupujícími účinky (až několik týdnů po ukončení léčby) městnavého srdečního selhání (s dušností, tekutinou na plicích a v břiše, otokem kotníků a změnami srdečního rytmu). Riziko rozvoje srdečního selhání se zvyšuje s vysokou celkovou dávkou epirubicinu. Lékař bude funkci Vašeho srdce sledovat. Nežádoucí účinky po injekci epirubicinu do močového měchýře Pokud se epirubicin podává injekcí přímo do močového měchýře (intravezikálně), do těla se vstřebá pouze velmi malé množství, proto výše uvedené nežádoucí účinky jsou vzácné. Může se však vyskytnout zánět a infekce močového měchýře a můžete cítit nepohodlí, bolest nebo problémy při močení a v moči se může objevit krev. Tyto nežádoucí účinky jsou většinou přechodné. Jestliže jste zaznamenala tyto nežádoucí účinky, měla byste informovat svého lékaře. Pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci,

prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK EPIRUBICIN „EBEWE“ UCHOVÁVAT

Uchovávejte při teplotě 2 C – 8 C, vnitřní obal v krabičce. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Epirubicin „Ebewe“ obsahuje

Léčivá látka je epirubicini hydrochloridum 2 mg/ml.

Pomocné látky jsou: 0,9% chlorid sodný, kyselina chlorovodíková, voda na injekci.

Jak přípravek Epirubicin „Ebewe“ vypadá a co obsahuje toto balení Epirubicin „Ebewe“ koncentrát pro přípravu infuzního roztoku je čirý červený roztok. Zapertlovaná lahvička z bezbarvého skla s/bez průhledného plastového obalu (ONKO-Safe), pryžová zátka, hliníkový kryt, fialový PP chránič, krabička. Velikost balení: 5 ml, 20ml, 25 ml, 50 ml a 100 ml. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce EBEWE Pharma Ges.m.b.H. Nfg. KG A-4866 Unterach RAKOUSKO Tel.: +43 7665 8123-0 Fax: +43 7665 8123-11 Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 10.10.2012 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky Infuzní roztok musí připravovat vyškolený personál za aseptických podmínek. Příprava infuzního roztoku by měla probíhat na vyhrazeném aseptickém místě. Personál by měl nosit ochranné oblečení. Jsou nutná ochranná opatření proti náhodnému vniknutí přípravku do očí. V případě zasažení je oči nutno vypláchnout velkým množstvím vody a/nebo 0,9% roztokem chloridu sodného. Poté je nutné vyšetření očí lékařem. Při kontaktu s kůží je nutno zasaženou oblast okamžitě omýt mýdlem a vodou nebo roztokem hydrouhličitanu sodného. Kůže se však nemá čistit hrubým kartáčem. Po sejmutí rukavic si ihned umyjte ruce. Vystříknuté nebo rozlité léčivo se se má vysušit a poté omýt naředěným roztokem hypochloridu sodného (obsahujícím 1% chloru), a poté vodou. Veškeré materiály použité k čištění by se měly likvidovat výše uvedeným postupem. S cytotoxickými přípravky nesmí pracovat těhotné ženy. Injekční roztok neobsahuje žádné konzervační látky a nespotřebovaný obsah lahvičky musí být okamžitě zlikvidován. Při likvidaci pomůcek (stříkačky, jehly atd.) používaných k rozpouštění a/nebo ředění cytostatik je nutno dodržovat adekvátní opatrnost a opatření. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. Inkompatibility Injekce ani naředěný roztok nesmí být mísen s jinými léčivy. Podání Epirubicin je určen pouze k intravenózní či intravezikální aplikaci. Je zapotřebí opatrnosti, aby nedošlo k extravazaci. V případě extravazace by měla být aplikace ihned ukončena. Doba použitelnosti 2 roky Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě 2 C – 8 C, vnitřní obal v krabičce.

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.: sukls170118/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU EPIRUBICIN "EBEWE" 2 MG/ML koncentrát pro infuzní roztok 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 1 ml koncentrátu obsahuje epirubicini hydrochloridum 2 mg Obsahuje sodík 9 mg/ml Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA koncentrát pro přípravu infuzního roztoku Popis přípravku: čirý červený roztok. 4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace Epirubicin se používá k léčbě četných neoplastických onemocnění včetně:

- karcinomu prsu, - karcinomu ovarií - karcinomu žaludku, - karcinomu plic - maligních lymfomů, leukemií a mnohočetného myelomu.

Bylo prokázáno, že intravezikální podání epirubicinu je přínosné při léčbě

- karcinomů papilárních přechodových buněk močového měchýře, - carcinoma in situ, - k intravezikální profylaxi recidivy superficiálního karcinomu močového měchýře po transuretrální

resekci.

4.2 Dávkování a způsob podání Epirubicin je určen pouze k intravenóznímu či intravezikálnímu podání. Epirubicin nesmí být podán perorální, subkutánní, intramuskulární nebo intratekální cestou. Bezpečnost a účinnost epirubicinu u dětí nebyla stanovena. Je zapotřebí opatrnosti, aby nedošlo k extravazaci (viz bod 4.4). V případě extravazace má být aplikace ihned ukončena. Infuzní roztoky se připravují buď s roztokem 0,9% chloridu sodného nebo 5% glukosy. Obvyklé dávkování Je-li epirubicin podáván v monoterapii, je doporučená dávka u dospělých 60 - 90 mg/m2 tělesného povrchu; přípravek by se měl aplikovat intravenózně. Dávka by měla být opakována po 21 dnech podle hematologického stavu pacienta a funkce kostní dřeně.

Pokud se vyskytnou projevy toxicity včetně závažné neutropenie/neutropenické horečky a trombocytopenie (které přetrvávají 21. den), může být nutná úprava dávky nebo odložení následující dávky. Vysoké dávky Epirubicin se podává v monoterapii k léčbě karcinomu plic ve vysokých dávkách v následujícím režimu:

malobuněčný karcinom plic (dříve neléčený): 120 mg/m2 první den, každé tři týdny.

Při léčbě vysokými dávkami může být epirubicin podáván jako intervenózní bolus po dobu 3 – 5 minut nebo jako 30minutová infuze. Karcinom prsu Při adjuvantní léčbě pacientů s raným stádiem karcinomu prsu s pozitivními lymfatickými uzlinami se doporučuje intravenózní dávka epirubicinu v rozmezí od 100 mg/m2 (jako jednorázová dávka 1. den) do 120 mg/ m2 (ve dvou rozdělených dávkách 1. a 8. den) každé 3 – 4 týdny v kombinaci s intravenózním cyklofosfamidem a 5-fluorouracilem a perorálním tamoxifenem. Nižší dávka (60 - 75 mg/m2 pro obvyklou terapii a 105 - 120 mg/m2 při vysokých dávkách) se doporučuje u pacientů, kteří mají narušenou funkci kostní dřeně buď dříve prováděnou chemoterapií nebo radioterapií, věkem nebo neoplastickou infiltrací kostní dřeně. Celková dávka v cyklu se může rozdělit do 2 - 3 po sobě jdoucích dnů. Při monoterapii a kombinované chemoterapii různých nádorů se obvykle používají následující dávky epirubicinu:

Druh karcinomu

Dávka epirubicinu (mg/m2) Monoterapie

Kombinovaná terapie

Pokročilý karcinom ovarií

60–90

50–100

Karcinom žaludku

60–90

50

Malobuněčný karcinom plic

120

120

Karcinom močového měchýře

50 mg/50 ml nebo 80 mg/50 ml (carcinoma in situ) Profylaxe: 50 mg/50 ml týdně po dobu 4 týdnů, poté jednou měsíčně po dobu 11 měsíců

Dávky se obvykle podávají 1. den nebo 1., 2. a 3. den v intervalu 21 dnů. Kombinovaná terapie Používá-li se epirubicin v kombinaci s jinými protinádorovými přípravky, je třeba dávku odpovídajícím způsobem snížit. Obvyklé dávky jsou uvedeny v předchozí tabulce. Porucha funkce jater Epirubicin je vylučován hlavně hepatobiliární cestou. U pacientů s poškozenou funkcí jater je nutno dávku snížit podle sérových hladin bilirubinu následujícím způsobem: Sérová hladina bilirubinu

Snížení dávky

24 - 51 µmol/l

50%

> 51 µmol/l

75%

Porucha funkce ledvin

Při středně vážném poškození ledvin není třeba dávku snižovat vzhledem k tomu, že je epirubicin vylučován touto cestou pouze omezeně. U pacientů se sérovou hladinou kreatininu > 5 mg/dl však může být nutná úprava dávkování. Intravezikální podání Epirubicin může být podán i intravezikálně při léčbě superficiálního karcinomu močového měchýře a karcinomu in situ. Pro léčbu invazivních nádorů, které pronikly stěnou močového měchýře, není intravezikální podání doporučováno, vhodnější je systémová terapie nebo chirurgický zákrok (viz bod 4.3). Epirubicin byl již úspěšně použit intravezikálně jako profylaktický přípravek po transuretrální resekci povrchových nádorů k prevenci recidivy onemocnění. K léčbě superficiálního karcinomu močového měchýře se doporučuje následující dávkování pomocí níže uvedené ředící tabulky: 1x týdně po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů aplikovat do močového měchýře 50 mg v 50 ml (ředit fyziologickým roztokem nebo sterilní destilovanou vodou). V případě lokální toxicity: doporučuje se snížení dávky na 30 mg v 50 ml. Carcinoma in situ: až 80 mg v 50 ml (v závislosti na individuální snášenlivosti pacienta). Profylaxe: 1 aplikace 50 mg v 50 ml týdně po dobu 4 týdnů, a poté 1x měsíčně po dobu 11 měsíců.

ŘEDÍCÍ TABULKA PRO PŘÍPRAVU ROZTOKU K APLIKACI DO MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

Potřebná dávka epirubicinu

Objem injekce epirubicinu v koncentraci 2 mg/ml

Objem sterilní vody na injekci nebo 0,9% sterilního fyziologického roztoku potřebný k naředění

Celkový objem k aplikaci do močového měchýře

30 mg

15 ml

35 ml

50 ml

50 mg

25 ml

25 ml

50 ml

80 mg

40 ml

10 ml

50 ml

V močovém měchýři by měl roztok zůstat po dobu 1 – 2 hodin. Aby se zamezilo jeho nežádoucímu zředění močí, pacient by měl být poučen, aby 12 hodin před aplikací nepil žádné tekutiny. V průběhu aplikace by se měl občas otočit a po ukončení aplikace močový měchýř vyprázdnit. 4.3 Kontraindikace Přecitlivělost na epirubicin nebo na kteroukoliv další složku léčiva, jiné antracykliny nebo antracendiony. Kojení Intravenózní podání:

trvalá myelosuprese

závažné jaterní poškození

kardiomyopatie

nedávný infarkt myokardu

závažné arytmie

předchozí léčba epirubicinem a/nebo jinými antracykliny / antracendiony v maximální

kumulativní dávce (viz bod 4.4)

pacienti s akutními systémovými infekcemi

nestabilní angina pectoris

Intravezikální podání:

infekce močových cest

zánět močového měchýře

hematurie

invazivní tumory, které penetrují stěnou měchýře

katetrizační potíže.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití Obecné Léčbu epirubicinem má provádět pouze lékař se zkušenostmi s cytotoxickou léčbou. Před zahájením léčby epirubicinem by se měl pacient zotavit z akutních toxických reakcí z předchozí cytotoxické léčby (jako je stomatitida, mukozitida, neutropenie, trombocytopenie a generalizované infekce). Léčba vysokými dávkami (např. ≥ 90 mg/m2 každé 3-4 týdny) způsobuje nežádoucí účinky obecně / většinou podobné těm, které jsou pozorovány při standardních dávkách (< 90 mg/m2 každé 3-4 týdny), ale závažnost neutropenie a stomatitidy / mukozitidy může být výraznější. Léčba vysokými dávkami vyžaduje zvláštní pozornost vzhledem k možným klinickým komplikacím způsobeným vážnou myelosupresí. Srdeční funkce Rizikem antracyklinové léčby je kardiotoxicita, která se může manifestovat časnými (tj. akutními) nebo pozdními (tj. opožděnými) příhodami. Časné (tj. akutní) příhody Časná kardiotoxicita epirubicinu spočívá zejména v sinusové tachykardii a/nebo EKG abnormalitách jako jsou nespecifické změny ST-T vlny. Byly zaznamenány tachyarytmie včetně předčasných ventrikulárních kontrakcí, ventrikulární tachykardie a bradykardie, rovněž jako atrioventrikulární a raménkové blokády. Tyto účinky obvykle nepředurčují další rozvoj pozdní kardiotoxicity, jsou zřídkakdy klinicky významné a nejsou důvodem k úvaze o přerušení léčby epirubicinem. Pozdní (tj. opožděné) příhody Opožděná kardiotoxicita se většinou rozvíjí v pozdější fázi terapie epirubicinem nebo v průběhu 2-3 měsíců po ukončení léčby, byly však hlášeny i pozdější příhody (několik měsíců až let po ukončení léčby). Opožděná kardiomyopatie se manifestuje redukovanou ejekční frakcí levé komory (LVEF) a/nebo znaky a symptomy městnavého srdečního selhání jako je dyspnoe, plicní edém, posturální edémy, kardiomegalie a hepatomegalie, oligurie, ascites, pleurální efuze a cvalový (gallop) rytmus. Život ohrožující městnavé srdeční selhání je nejzávažnější formou antracyklinem indukované kardiomyopatie a představuje limitující toxicitu kumulativní dávky. Riziko rozvoje městnavého srdečního selhání stoupá výrazně s celkovou kumulativní dávkou epirubicinu přesahující 900 mg/m2 nebo u pacientů s nižšími kumulativními dávkami, kterým byla ozařována oblast mediastina; tato kumulativní dávka by měla být překročena pouze s maximální opatrností. Srdeční funkce mají být vyhodnoceny před započetím léčby a pečlivě sledovány během celé léčby., aby se minimalizovalo riziko vzniku těžkého kardiálního poškození. Riziko může být sníženo pravidelným

monitorováním ejekční frakce levé komory (LVEF) v průběhu léčby s okamžitým přerušením podávání epirubicinu při prvním projevu postižené funkce. Vhodnou kvantitativní metodou pro opakované hodnocení srdeční funkce (vyhodnocení LVEF) je multisynchronizovaná radionuklidová angiografie (MUGA) nebo echokardiografie (ECHO). Vstupní vyšetření srdeční funkce pomocí EKG a buďto MUGA skenem nebo pomocí ECHO je doporučeno zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro zvýšenou kardiotoxicitu. Prováděno by mělo být opakované zhodnocení LVEF pomocí vyšetření MUGA nebo ECHO, a to zvláště při vyšších kumulativních dávkách antracyklinu. Použité způsoby vyšetření by měly být po celou dobu sledování konzistentní. Vzhledem k existujícímu riziku kardiomyopatie by měla být kumulativní dávka 900 mg/m2 epirubicinu překročena jen s maximální obezřetností. Rizikovými faktory pro kardiální toxicitu jsou aktivní nebo latentní kardiovaskulární onemocnění, předchozí nebo souběžná radioterapie mediastinální / perikardiální oblasti, předchozí terapie antracykliny nebo antracendiony a souběžné užívání léků schopných potlačovat kontraktilitu srdce nebo kardiotoxických léků (např. trastuzumab) (viz bod 4.5)

, přičemž zvýšené riziko je u starších lidí.

U pacientů léčených trastuzumabem samotným nebo v kombinaci s antracykliny, např. epirubicinem, bylo hlášeno srdeční selhání (třídy II-IV dle New York Heart Association /NYHA/). Může být středně závažné až závažné a vyskytly se i smrtelné případy. Trastuzumab a antracykliny, jako epirubicin, nemají být používány současně v kombinaci kromě dobře kontrolovaných klinických pracovišť s monitorováním srdeční činnosti. Pacienti, kteří v minulosti již používali antracykliny, jsou též ohroženi kardiotoxicitou při léčbě trastuzumabem, ačkoli toto riziko je nižší než při souběžném používání trastuzumabu a antracyklinů. Vzhledem k tomu, že poločas trastuzumabu činí přibližně 4 – 5 týdnů, trastuzumab může v oběhu přetrvávat až 20 – 25 týdnů po ukončení léčby. Pacienti, kteří jsou léčeni antracykliny, např. epirubicinem, po ukončení léčby trastuzumabem, jsou ohroženi zvýšeným rizikem kardiotoxicity. Je-li to možné, lékaři se mají vyhýbat léčbě na bázi antracyklinů po dobu až 25 týdnů po vysazení trastuzumabu. Pokud jsou antracykliny, např. epirubicin, používány, je třeba pečlivě monitorovat srdeční funkci pacienta. Pokud během léčby trastuzumabem po léčbě epirubicinem dojde k symptomatickému srdečnímu selhání, má být léčeno standardní, k tomuto účelu určenou, medikací. Monitorování srdečních funkcí musí být zvláště přísné u pacientů s vysokými kumulativními dávkami a u pacientů s rizikovými faktory. Nicméně kardiotoxicita epirubicinu se může objevit i u nižších kumulativních dávek bez ohledu na to, zda jsou či nejsou přítomny faktory zvyšující srdeční riziko. Je pravděpodobné, že toxicita epirubicinu a jiných antracyklinů / antracenedionů je aditivní. Hematologická toxicita Stejně jako ostatní cytotoxické látky může i epirubicin způsobit myelosupresi. Před zahájením a v průběhu každého terapeutického cyklu má být vyhodnocen hematologický profil včetně diferenciálního bílého obrazu (WBC). Predominantní manifestací hematologické toxicity epirubicinu jsou na dávce závislá reverzibilní leukopenie a/nebo granulocytopenie (neutropenie) a jsou nejčastější akutní toxicitou limitující podání tohoto léku. Leukopenie a neutropenie jsou obecně závažnější při režimech s vysokými dávkami, dosahují nejvýznamnějšího minima mezi 10. a 14. dnem po podání léku. Ve většině případů jsou přechodné s návratem počtu neutrofilů / WBC k normálním hodnotám do 21. dne. Mohou se vyskytnout také trombocytopenie a anemie. Těžká myelosuprese se klinicky projevuje horečkou, infekcí, sepsí / septikemií, septickým šokem, hemoragií, tkáňovou hypoxií nebo úmrtím.

Sekundární leukemie Sekundární leukemie, s nebo bez preleukemické fáze byla zaznamenána u pacientů léčených antracykliny včetně epirubicinu. Její výskyt je častější při současném podávání s antineoplastickými agens poškozujícími DNA, nebo pokud byli již dříve pacienti intenzivně léčeni cytotoxickými léky nebo pokud byly dávky antracyklinu zvyšovány. Tyto leukemie mohou mít latentní periodu 1 až 3 roky (viz bod 5.1). Gastrointestinální Epirubicin je emetogenní. Mukozitida / stomatitida se obecně dostaví brzy po podání léku a pokud má těžký průběh, může během několika dní vyústit ve slizniční ulcerace. Většina pacientů se zotaví z tohoto nežádoucího účinku do třetího týdne léčby. Hepatální funkce Eliminace epirubicinu probíhá převážně hepatobiliární cestou. Hladiny celkového bilirubinu a AST mají být zjištěny před započetím léčby a během léčby epirubicinem. U pacientů se zvýšenými hodnotami bilirubinu, alkalické fosfatázy, ALT a AST může dojít ke zpomalení eliminace léčiva a zvýšení celkové toxicity. U těchto pacientů jsou doporučeny nižší dávky (viz body 4.2 a 5.2). Pacientům s těžkým postižením jater nemá být epirubicin podáván (viz bod 4.3). Renální funkce Před zahájením terapie a během ní má být zjištěna hladina sérového kreatininu. Úprava dávky je nezbytná u pacientů s hladinou sérového kreatininu > 5 mg/dl, (viz bod 4.2). Účinky v místě aplikace Injekce do malé žíly nebo opakované injekce do stejné žíly mohou mít za následek vznik flebosklerózy. Dodržování pokynů pro podání může minimalizovat riziko rozvoje flebitidy / tromboflebitidy v místě vpichu (viz bod 4.2). Extravazace Extravazální podání epirubicinu v průběhu intravenózní aplikace může způsobit lokální bolest, těžké postižení tkáně (vezikace, těžká celulitida) a nekrózu. V případě, že se objeví příznaky a známky extravazace v průběhu intravenózního podávání epirubicinu, infuze léku musí být okamžitě ukončena. Nežádoucím účinkům extravazálního podání antracyklinů lze předejít nebo je lze omezit okamžitým podáním specifické léčby, např. dexrazoxanu (viz příslušný souhrn údajů o přípravku). Pacientovi uleví od bolesti ledování postižené oblasti, použití kyseliny hyaluronové a DMSO. Pacient má být následně pečlivě monitorován, protože se může objevit nekróza po několika týdnech po extravazálním podání, v případě nutnosti je třeba konzultace s plastickým chirurgem s ohledem na možnou excizi.

Jiné Stejně jako u jiných cytotoxických agens byly při podávání epirubicinu hlášeny případy tromboflebitidy a tromboembolických jevů včetně plicní embolie (v některých případech fatální). Syndrom lýzy tumoru Epirubicin může indukovat hyperurikemii vzhledem k významnému purinovému katabolismu, který doprovází lékem indukovanou rychlou lýzu neoplastických buněk (syndrom lýzy tumoru). Po zahájení léčby mají být zjištěny hladiny kyseliny močové, draslíku, kalcium- fosfátu a kreatininu. Vznik hyperurikemie a následných komplikací způsobených syndromem lýzy tumoru může být minimalizován hydratací, alkalizací moče a profylaxí alopurinolem. Imunosupresivní účinky / zvýšená vnímavost vůči infekcím Podání

živých

či

atenuovaných

vakcín

pacientům

imunokompromitovaným

podáním

chemoterapeutických agens včetně epirubicinu může mít za následek vážné či fatální infekce (viz bod

4.5). Pacienti užívající epirubicin se mají vyhnout očkování živou vakcínou. Neživé a inaktivované vakcíny je možné podat, odpověď na tyto vakcíny však může být snížena. Reprodukční systém Epirubicin může způsobovat genotoxicitu. Muži i ženy léčení epirubicinem mají během léčby používat účinnou antikoncepci. Muži, kteří by chtěli počít děti po ukončení léčby, mají být informováni o možnosti navštívit genetickou poradnu, pokud je to vhodné a dostupné. Další varování a opatření pro ostatní způsoby aplikace Intravezikální podání Podání epirubicinu může způsobit symptomy chemické cystitidy (jako je dysurie, polyurie, nykturie, strangurie, hematurie, pocit diskomfortu močového měchýře, nekrózu stěny měchýře) a konstrikci měchýře. Je nutno věnovat zvláštní pozornost katetrizačním komplikacím (např. uretrální obstrukce způsobená rozsáhlými intravezikálními tumory). Intraarteriální podání Intraarteriální podání epirubicinu (transkatetrová arteriální embolizace v rámci lokální či regionální terapie primárního hepatocelulárního karcinomu nebo jaterních metastáz) může způsobit (kromě systémové toxicity kvalitativně podobné té při intravenózním podání epirubicinu) lokalizované nebo regionální příhody včetně gastroduodenálních vředů (pravděpodobně v důsledku refluxu léku do gastrické arterie) a zúžení žlučových cest v důsledku sklerotizující cholangitidy indukované podáním léku. Tato cesta podání může také vést k rozsáhlé nekróze perfundované tkáně. Přípravek obsahuje 9 mg sodíku v 1 ml. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě s nízkým obsahem sodíku.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Epirubicin se většinou podává v kombinaci s jinými cytotoxickými látkami, přičemž přidružená toxicita může vzniknout zejména v důsledku hematologické, gastrointestinální toxicity a působením na kostní dřeň (viz bod 4.4). Podávání epirubicinu jako součásti kombinované chemoterapie s potenciálně kardiotoxickými léky a současné užívání jiných látek s kardiovaskulárním účinkem (například blokátorů kalciového kanálu) vyžaduje důkladné sledování srdečních funkcí během léčby. Epirubicin je ve značné míře metabolizován v játrech; změny v jaterních funkcích indukované současným podáváním jiných léků mohou mít vliv na metabolismus, farmakokinetiku nebo léčebnou účinnost epirubicinu anebo na jeho toxicitu. (viz bod 4.4). Antracykliny včetně epirubicinu nemají být podávány v kombinaci s dalšími kardiotoxickými léky, pokud srdeční funkce nejsou pečlivě monitorovány. Pacienti, kterým jsou podávány antracykliny po ukončení léčby jinými kardiotoxickými agens, zvláště takových, které mají dlouhý biologický poločas jako je trastuzumab, mohou být také vystaveni zvýšenému riziku rozvoje kardiotoxicity. Biologický poločas trastuzumabu je přibližně 28,5 dne a může přetrvávat v oběhu až po dobu 24 týdnů. Proto se lékaři mají vyhnout zahájení terapie antracykliny po dobu 24 týdnů po ukončení terapie trastuzumabem, pokud je to možné. Pokud jsou antracykliny podány před tímto časovým intervalem, je doporučeno důkladné monitorování srdečních funkcí. Pacienti používající epirubicin se mají vyvarovat vakcinaci živou vakcínou. Usmrcené či inaktivované vakcíny mohou být aplikovány, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být snížená. Cimetidin vedl k 50% zvýšení AUC epirubicinu. Podávání cimetidinu má být během léčby epirubicinem zastaveno.

Pokud je paklitaxel podán před epirubicinem, může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací nezměněného epirubicinu a jeho metabolitů, které však nejsou toxické ani aktivní. V jedné studii byla hematologická toxicita vyšší, když byl paklitaxel podán před epirubicinem v porovnání s jeho podáním po epirubicinu. Současné podání paklitaxelu neovlivnilo farmakokinetiku epirubicinu, pokud byl podán před taxanem. Tuto kombinaci lze použít při střídavém podání obou látek. Infuze epirubicinu a paklitaxelu má být podána v intervalu alespoň 24 hodin mezi jednotlivými látkami. Dexverapamil může měnit farmakokinetiku epirubicinu, a tak pravděpodobně zvyšovat jeho účinek na útlum kostní dřeně. V jedné studii bylo zjištěno, že docetaxel může zvýšit plazmatickou koncentraci metabolitů epirubicinu, pokud se podá bezprostředně po epirubicinu. Chinin může zrychlit počáteční distribuci epirubicinu z krve do tkání a může mít vliv na dělení erytrocytů při podávání epirubicinu. Současné podání interferonu alfa2b může způsobit snížení terminálního poločasu a celkové clearance

epirubicinu. Je třeba mít na paměti možnost výrazné poruchy hematopoezy při léčbě látkami ovlivňujícími kostní dřeň, a to i před podáním epirubicinu (tj. cytostatika, sulfonamidy, chloramfenikol, difenylhydantoin, deriváty amidopyridinu, antiretrovirové látky). Zvýšení myelosuprese se může vyskytnout u pacientů užívajících kombinovanou terapii antracykliny a dexrazoxanem.

4.6. Těhotenství a kojení Poškození fertility Epirubicin může indukovat poškození chromozomů lidských spermií. Muži léčení epirubicinem mají používat účinnou antikoncepci a pokud je to vhodné a dostupné, mají se poradit o možnosti kryokonzervace spermií kvůli možné neplodnosti vyvolané léčbou epirubicinem. Epirubicin může způsobit amenoreu nebo předčasnou menopauzu u premenopauzálních žen. Těhotenství Experimentální údaje u zvířat nasvědčují tomu, že epirubicin může způsobit poškození plodu, pokud je podán těhotným ženám. Při použití během těhotenství nebo pokud pacientka otěhotní během podávání léku, měla by být seznámena s možným nebezpečím pro plod. U těhotných žen nebyly provedeny žádné klinické studie. Epirubicin má být použit během těhotenství pouze, pokud přínos opodstatňuje možné riziko pro plod. Kojení Není známo, zda je epirubicin vylučován do lidského mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že mnoho léků včetně ostatních antracyklinů je vylučováno do lidského mléka a protože existuje možnost rozvoje závažných nežádoucích příhod u kojených dětí, matky musí přestat s kojením před aplikací léku.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Účinek epirubicinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl systematicky hodnocen. Epirubicin však může vyvolávat epizody nauzey a zvracení, které mohou dočasně zhoršit schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky Během léčby epirubicinem byly hlášeny následující nežádoucí účinky s následující četností: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (≤ 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Rozvoj nežádoucích účinků lze očekávat u více než 10 % léčených pacientů. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou útlum kostní dřeně, gatrointestinální nežádoucí účinky, anorexie, alopecie, infekce. Třída systémových orgánů

Četnost

Nežádoucí účinky

Infekce a infestace

Časté

Infekce

Není známo

Septický šok, sepse, pneumonie

Novotvary benigní, maligní a nespecifikované (včetně cyst a polypů)

Vzácné

Akutní lymfatická leukemie, akutní myeloidní leukemie

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi časté

Útlum kostní dřeně (leukopenie, granulocytopenie a neutropenie, anémie a febrilní neutropenie)

Méně časté

Trombocytopenie

Není známo

Krvácení a hypoxie tkání v důsledku útlumu kostní dřeně

Poruchy imunitního systému

Vzácné

Anafylaxe

Poruchy metabolismu a výživy

Časté

Anorexie, dehydratace

Vzácné

Hyperurikemie (viz bod 4.4)

Poruchy nervového systému

Vzácné

Závratě

Poruchy oka

Není známo

Konjunktivitida, keratitida

Srdeční poruchy

Vzácné

Městnavé srdeční selhání (dušnost, edém, hepatomegalie, ascites, plicní edém, pleurální výpotek, cvalový rytmus) Kardiotoxicita (např. abnormality na EKG, arytmie, kardiomyopatie), komorová tachykardie, bradykardie, AV blokáda, blokáda l Tawarova raménka

Cévní poruchy

Časté

Návaly horka

Méně časté

Flebitida, tromboflebitida

Není známo

Šok, tromboembolie včetně plicní embolie

Gastrointestinální poruchy Časté

Mukozitida, ezofagitida, stomatitida, zvracení, průjem, nauzea

Není známo

Eroze ústní sliznice, vředy v ústech, bolest v ústní dutině, pocit pálení na sliznici, krvácení v ústech a bukální pigmentace

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté

Alopecie

Vzácné

Kopřivka

Není známo

Lokální toxicita, vyrážka, svědění, kožní změny, erytém, zčervenání, hyperpigmentace kůže a nehtů,

fotosenzitivita, hypersenzitivita ozářené kůže (radiation-recall reakce)

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté

Červené zbarvení moči 1 – 2 dny po podání

Poruchy reprodukčního systému a choroby prsou

Vzácné

Amenorea, azoospermie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Erytém v místě infuze

Vzácné

Malátnost/astenie, horečka, zimnice

Fleboskleróza, lokální bolest, závažná celulitida, nekróza tkáně po náhodné extravazální aplikaci

Vyšetření

Vzácné

Změny v hladinách transamináz

Není známo

Asymptomatický pokles ejekční frakce levé komory

Poranění, otravy a procedurální komplikace

Časté

Po intravezikálním podání byla pozorována chemická cystitida, někdy hemoragická (viz bod 4.4)

Intravezikální podání: Jelikož po intravezikální instilaci dochází k reabsorpci pouze malého množství léčivé látky, závažné systémové nežádoucí účinky a alergické reakce jsou vzácné. Často hlášené jsou lokální reakce jako pocit pálení a časté močení (polakisurie). Občas byla hlášena bakteriální či chemická cystitida (viz bod 4.4). Tyto nežádoucí účinky jsou většinou reverzibilní.

4.9. Předávkování Akutní předávkování epirubicinem má za následek těžkou myelosupresi (zejména leukopenii a trombocytopenii), gastrointestinální toxické účinky (zejména mukozitidu) a akutní srdeční komplikace. Při léčbě antracykliny bylo pozorováno latentní srdeční selhání projevující se v období od několika měsíců až do několika let po ukončení léčby (viz bod 4.4). Pacienti musí být pečlivě sledováni. Pokud se objeví známky srdečního selhání, je nutno pacienty pečlivě sledovat a léčit vhodným způsobem. Léčba: Symptomatická. Epirubicin není dialyzovatelný. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Cytostatikum ATC kód: L01DB03. Epirubicin je cytotoxické aktivní antibiotikum ze skupiny antracyklinů. Mechanismus účinku epirubicinu souvisí s jeho schopností vázat se na DNA. Studie buněčných kultur ukázaly rychlou buněčnou penetraci, lokalizaci v jádře a inhibici syntézy nukleových kyselin a mitózy. Prokázalo se, že epirubicin je aktivní u širokého spektra experimentálních tumorů včetně leukemií L1210 a P388, sarkomů SA180 (solidní a ascitická forma) B16 melanomu, karcinomu prsu, Lewisova plicního karcinomu a karcinomu kolon 38. Prokázal také aktivitu proti humánním tumorům transplantovaným anthymickým nahým myším (melanom, prsní, plicní, prostatický a ovariální karcinom).

5.2. Farmakokinetické vlastnosti U pacientů s normální funkcí jater a ledvin sledují plasmatické hladiny po intravenózní injekci léčivého přípravku v množství 60-150 mg/m2 trojitý exponenciálně klesající vzorec s velmi rychlou první fází a pomalou terminální fází s průměrným poločasem přibližně 40 hodin. Tyto dávky jsou v mezích farmakokinetické linearity jak z hlediska hodnot clearance v plasmě, tak metabolické cesty. Mezi 60 a 120 mg/m2 tu je výrazně lineární farmakokinetika a 150 mg/m2 je na hranici dávkové linearity. Jako hlavní metabolity byly identifikovány epirubicinol (13-OH epirubicin) a glukuronidy epirubicinu a epirubicinolu. Ve farmakokinetických studiích pacientů s karcinomem močového měchýře in situ jsou v typickém případě hladiny epirubicinu po intravezikální instilaci nízké (<10 ng/ml). Proto nelze předpokládat signifikantní systémovou resorpci. U pacientů s lézemi ve sliznici močového měchýře (např. tumor, cystitis, operace) lze očekávat vyšší míru resorpce. Epirubicin se od doxorubicinu odlišuje 4'-O-glukuronidací, která může způsobovat rychlejší eliminaci epirubicinu a jeho sníženou toxicitu. Plazmatické hladiny hlavního metabolitu, 13-OH derivátu (epirubicinol), jsou trvale nižší a v zásadě paralelní k hladinám nepřeměněné aktivní látky. Epirubicin se eliminuje hlavně játry; vysoké hodnoty clearance v plazmě (0,9 l/min) indikují, že tato pomalá eliminace je způsobena rozsáhlou distribucí v tkáních. Vylučování močí představuje přibližně 9 až 10% podané dávky během 48 hodin. Vylučování žlučí představuje hlavní cestu eliminace, kdy se přibližně 40% podané dávky převede do žluči během 72 hodin. Léčivá látka neproniká hemato-encefalitickou bariérou.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Po opakovaném podávání epirubicinu zahrnovaly cílové orgány u potkanů, králíků a psů hemolymfopoetický systém, gastrointestinální trakt, ledviny, játra a reprodukční orgány. Epirubicin byl rovněž kardiotoxický u potkanů, králíků a psů. Epirubicin byl podobně jako jiné antracykliny mutagenní, genotoxický a karcinogenní u potkanů. U potkanů či králíků nebyly pozorovány žádné malformace, ale jako jiné antracykliny a cytotoxické léčivé látky se epirubicin musí považovat za potenciálně teratogenní. Studie lokální snášenlivosti u potkanů a myší prokázaly, že extravazace epirubicinu způsobuje nekrózu tkání. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Chlorid sodný, kyselina chlorovodíková 10%, voda na injekci. 6.2 Inkompatibility Injekce ani naředěný roztok se nesmí mísit s jinými léčivy.

6.3 Doba použitelnosti 2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě 2 až 8°C, vnitřní obal v krabičce. Epirubicin je možno dále ředit za aseptických podmínek 5 % roztokem glukózy nebo 0,9 % roztokem chloridu sodného a podávat intravenózní infuzí. Infuzní roztok připravený za aseptických podmínek je chemicky stabilní při uchovávání v PVC, polypropylenových, polyethylenových a skleněných nádobách po dobu 7 dnů při pokojové teplotě nebo 28 dnů při uchovávání v chladničce (2 – 8 ˚C) s ochranou před světlem. Z mikrobiologického hlediska je nutné přípravek použít okamžitě. Jestliže není použit okamžitě, jsou doba a podmínky uchovávání před použitím na odpovědnosti uživatele a za normálních okolností by neměly překročit 24 hodin při teplotě 2 - 8˚C. 6.5 Druh obalu a velikost balení Zapertlovaná lahvička z bezbarvého skla s/bez průhledného plastového obalu (ONKO-Safe), pryžová zátka, hliníkový kryt, fialový PP chránič, krabička. Velikost balení: 5 ml, 20ml, 25 ml, 50 ml a 100 ml. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

K intravenózní a intravezikální aplikaci. Infuzní roztok musí připravovat vyškolený personál za aseptických podmínek. Příprava infuzního roztoku by měla probíhat na vyhrazeném aseptickém místě. Personál by měl nosit ochranné oblečení. Jsou nutná ochranná opatření proti náhodnému vniknutí přípravku do očí. V případě zasažení je oči nutno vypláchnout velkým množstvím vody a/nebo 0,9% roztokem chloridu sodného. Poté je nutné oftalmologické vyšetření. Při kontaktu s kůží je nutno zasaženou oblast okamžitě omýt mýdlem a vodou nebo roztokem hydrouhličitanu sodného. Kůže se však nemá čistit hrubým kartáčem. Po sejmutí rukavic si ihned umyjte ruce. Vystříknuté nebo rozlité léčivo se má vysušit a poté omýt naředěným roztokem hydrochloridu sodného (obsahujícím 1% chloru), a poté vodou. Veškeré materiály použité k čištění by se měly likvidovat výše uvedeným postupem. S cytotoxickými přípravky nesmí pracovat těhotné ženy. Injekční roztok neobsahuje žádné konzervační látky a nespotřebovaný obsah lahvičky musí být okamžitě zlikvidován. Při likvidaci pomůcek (stříkačky, jehly atd.) používaných k rozpouštění a/nebo ředění cytostatik je nutno dodržovat adekvátní opatrnost a opatření.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI EBEWE Pharma Ges.m.b.H.Nfg.KG A-4866 Unterach Rakousko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 44/300/01-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 26. 9. 2001 / 18.2. 2009 10. DATUM REVIZE TEXTU 10.10.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

EPIRUBICIN „EBEWE“ 2 MG/ML koncentrát pro infuzní roztok (epirubicini hydrochloridum) 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Léčivá látka: 1ml koncentrátu obsahuje epirubicini hydrochloridum 2 mg. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Pomocné látky: chlorid sodný, kyselina chlorovodíková 10%, voda na injekci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

koncentrát pro přípravu infuzního roztoku 1 lahvička s 5 , 20, 25, 50 nebo 100 ml koncentrátu pro přípravu infuzního roztoku 10 mg, ,40 mg, 50 mg, 100 mg nebo 200 mg 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Intravenózní a intravezikální podání. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě 2- 8 ºC, vnitřní obal v krabičce.

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Ebewe Pharma Ges.m.b.H.Nfg.KG, A-4866 Unterach, Rakousko 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg.číslo: 44/300/01-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č.š.: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ Pouze na jedno použití. Po otevření ihned spotřebujte. 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU Nevyžaduje se - odůvodnění přijato

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU ETIKETA 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

EPIRUBICIN „EBEWE“ 2MG/ML koncentrát pro infuzní roztok epirubicini hydrochloridum 2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

Intravenózní a intravezikální podání 3.

POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.: 5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET

5, 20, 25, 50 nebo 100 ml 10 ,40, 50, 100 nebo 200 mg 6.

JINÉ