CISORDINOL 2 MG
| Kód léčivého přípravku: | 0057824 () |
|---|---|
| Registrační číslo: | 68/ 167/85-C |
| Registrační procedura: | registrace národním postupem |
| Název léku: | CISORDINOL 2 MG |
| Režim prodeje: | Léčiva na lékařský předpis |
| Stav registrace: | Registrovaný |
| Držitel registrace: | H. LUNDBECK A/S, COPENHAGEN-VALBY |
| Země držitele: | DÁNSKO |
| ATC skupina: | N05AF05 |
| Účinná látka: | Zuklopentixol — léky s účinou látkou Zuklopentixol |
| poslední změna záznamu 16. října 2008 |
Varianty
| Doplněk názvu: | POR TBL FLM 50X2MG |
|---|---|
| Cesta: | Perorální podání |
| Léková forma: | Potahovaná tableta |
| Balení: | 50 |
| Síla: | 2MG |
reklama
Souhrn údajů o léku CISORDINOL 2 MG (SPC)
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Název přípravku
CISORDINOL* 2 mg, CISORDINOL* 10 mg, CISORDINOL* 25 mg, CISORDINOL* 40 mg (registrovaná ochranná známka firmy H.Lundbeck A/S)
2. kvalitativní i kvantitativní Složení
Zuclopenthixoli dihydrochloridum 2,36 mg (odpovídá 2 mg zuclopentixolu) nebo zuclopenthixoli dihydrochloridum 11,8 mg (odpovídá 10 mg zuclopentixolu) nebo zuclopenthixoli dihydrochloridum 29,5 mg (odpovídá 25 mg zuclopentixolu), případně zuclopenthixoli dihydrochloridum 47,3 mg (odpovídá 40 mg zuclopentixolu).
3. Léková forma
Potahované tablety k perorálnímu podání:
2 mg - kulaté, bikonvexní, světle červené/růžové potahované tablety
10 mg - kulaté, bikonvexní, světle červenohnědé potahované tablety
25 mg - kulaté, bikonvexní, červenohnědé potahované tablety
40 mg - kulaté, bikonvexní, tmavě červenohnědé potahované tablety
4. Klinické údaje
4.1 Terapeutické indikace
Akutní a chronické schizofrenie a jiné psychózy, zejména s těmito příznaky: halucinace, bludy, poruchy myšlení s agitovaností, neklidem, hostilitou nebo agresivitou.
Manická fáze bipolární afektivní poruchy.
Mentální retardace spojená s psychomotorickou hyperaktivitou, agitovaností, násilností a jinými poruchami chování.
Paranoidní myšlenky, zmatenost a dezorientace, případně jiné poruchy chování při senilní demenci.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Dávkování by mělo být individuálně upraveno podle pacientova stavu. Zpravidla se zpočátku užívají nízké dávky, které se podle terapeutické odpovědi co nejrychleji postupně zvyšují až se dosáhne optimální účinné dávky. Udržovací dávka se obvykle užívá v jediné denní dávce před spaním.
Akutní schizofrenie a jiné akutní psychózy, vážné stavy akutní agitovanosti, mánie
Obvyklá denní dávka je v rozmezí 10-50 mg. Ve středně závažných a těžkých případech zpočátku 20 mg denně, podle potřeby zvyšovat dávku o 10-20 mg denně každé 2-3 dny k nejvyšší denní dávce 75 mg, případně i vyšší. Maximální denní dávka je 150 mg.
Chronické schizofrenie a jiné chronické psychózy
Obvyklá udržovací denní dávka je 20-40 mg.
Agitovanost u mentálně retardovaných pacientů
Denní dávka 6-20 mg, případně možno zvýšit na denní dávku 25-40 mg.
Agitovanost a zmatenost u senilních pacientů
Denní dávka 2-6 mg, přednostně užitá co nejpozději večer, případně možno zvýšit na denní dávku 10-20 mg.
Děti
Cisordinol se nedoporučuje podávat dětem vzhledem k nedostatku klinických zkušeností s takovým podáváním.
Snížená funkce ledvin
Cisordinol je možno podávat v obvyklých dávkách nemocným s narušenou funkcí ledvin.
Snížená funkce jater
Doporučuje se podávat s opatrností a pokud je to možné, sledovat hladiny v séru.
Způsob podání
Tablety se zapíjejí tekutinou.
4.3 Kontraindikace
Přecitlivělost na thioxantenové deriváty nebo pomocné látky. Oběhový kolaps, útlum centrální nervové soustavy (např. intoxikace alkoholem, barbituráty nebo opioidy), komatózní stavy, krevní dyskrasie, feochromocytom, Reyeův syndrom v anamnéze.
4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Podobně jako jiná neuroleptika je třeba i Cisordinol podávat s opatrností při organickém psychosyndromu, při zvýšené pohotovosti ke křečím a při pokročilém stupni onemocnění jater nebo kardiovaskulárního systému.
Pacienti léčení dlouhodobě, zejména vyššími dávkami, by měli být pečlivě sledováni a pravidelně by mělo být vyhodnocováno, zda je možno snížit udržovací dávku. Tímto opatřením se sníží riziko výskytu extrapyramidových poruch.
Během léčby není vhodné požívat alkohol.
Při každé léčbě neuroleptiky existuje riziko vzniku neuroleptického maligního syndromu (projeví se těmito příznaky: hypertermie, svalová ztuhlost, výpadky vědomí, nestabilita vegetativního nervového systému). Riziko vzrůstá při aplikaci silně potentních neuroleptik (vysoce účinných již při nízké dávce). U pacientů s již existujícím organickým psychosyndromem, s mentální retardací, s nadměrným užíváním alkoholu nebo opiátů je významně vyšší výskyt fatálního zakončení maligního neuroleptického syndromu.
Opatření při vzniku maligního neuroleptického syndromu: Ukončit podávání neuroleptika. Symptomatická léčba a zavedení obecných podpůrných opatření. Může být výhodné podat dantrolen a bromokriptin. Symptomy mohou přetrvávat někdy déle než týden po přerušení perorální neuroleptické léčby, v případě depotní léčby ještě delší dobu.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Zuclopentixol může prohloubit sedativní účinek alkoholu, barbiturátů nebo dalších látek působících tlumivě na CNS. Neuroleptika mohou ovlivňovat účinky antihypertenzív (zesílení nebo oslabení účinku), antihypertenzívní působení guanetidinu a podobně působících látek je sníženo. Současné užívání neuroleptik a lithia zvyšuje riziko neurotoxicity. Tricyklická antidepresíva a neuroleptika si vzájemně inhibují metabolismus. Zuclopentixol může snížit účinek levodopy a působení adrenergik. Současné užívání metoclopramidu a piperazinu zvyšuje riziko extrapyramidových symptomů.
4.6 Těhotenství a kojení
Cisordinol by neměl být podáván během těhotenství, pokud očekávaný přínos takové léčby nepřeváží možné riziko vzhledem k plodu.
Reprodukční studie u zvířat neprokázaly zvýšené riziko poškození plodu, ani nebyla jinak ovlivněna reprodukce.
Zuclopentixol se vylučuje do mateřského mléka v nízkých koncentracích. Při užití terapeutických dávek se tedy nepředpokládá, že kojenec by byl ovlivněn. Dávka požitá kojencem při kojení je nižší než 1 % dávky podané matce. Je tedy možné, aby kojící matka pokračovala v léčbě, pokud je to z klinického hlediska nutné. Doporučuje se však pečlivě sledovat kojence, zvláště během prvních 4 týdnů po narození.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Cisordinol působí sedativně.
Pacienti, kteří užívají psychotropní látky, mohou mít do určité míry zhoršenou schopnost soustředit se a udržet pozornost buď vlivem vlastní nemoci nebo působením užívaných léků, případně obou zmíněných faktorů. Pacienti musí tedy být o této možnosti informováni a mohou řídit pouze po individuálním posouzení.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky všeobecně
Nežádoucí účinky jsou obvykle závislé na dávce. Jejich výskyt a závažnost jsou nejvýraznější v začátku léčby a při dalším pokračování léčby ustupují.
Souhrn nežádoucích účinků hlášených při klinických studiích
(počet pacientů n=635)
častý výskyt (≥ 10%)
Centrální a periferní nervový systém: Mohou se projevit extrapyramidové poruchy, zvláště v úvodní fázi léčby. Ve většině případů mohou být tyto nežádoucí účinky zvládnuty snížením dávky, případně užitím antiparkinsonik. Rutinní profylaktické podávání antiparkinsonik se nedoporučuje. Při perzistující akatizii může být výhodné podání benzodiazepinu nebo propranololu. Při dlouhodobé terapii se mohou u některých pacientů projevit tardivní dyskinéze. Antiparkinsonika takové symptomy nezmírní, naopak mohou je dále zhoršit. Doporučuje se snížit dávkování nebo pokud je to možné přerušení léčby. Byly hlášeny tyto extrapyramidové symptomy: třes (18%), hypertonie (18%), hyperkinéze (akatizie) (17%), hypokinéze (8%), dystonie (6%), tardivní dyskinéze (2.5%), abnormální držení těla při chůzi (1.7%), akutní dyskinéze (0.5%), poruchy rovnováhy a koordinace pohybu očí (0.2%). Závratě (10%).
Psychické poruchy: Somnolence (21%), nespavost (15%), poruchy soustředění (10%), deprese (10%).
Trávicí systém: Sucho v ústech (14%).
Celkové příznaky: Astenie (17%).
občasný výskyt (1-10%)
Kůže a kožní deriváty: Zvýšená potivost (5%), fotosenzitivní reakce (1.4%), seborrhoea (1.3%), svědění (1.1%), blíže neurčené onemocnění kůže (1.1%).
Centrální a periferní nervový systém: Bolest hlavy (5%).
Smyslové orgány: Poruchy akomodace zraku (7%), poruchy vidění (2.8%).
Psychické poruchy: Úzkost (9%), nervozita (9%), agitovanost (9%), ochablost (8%), apatie (6%), amnézie (4.4%), abnormální sny (4.3%), snížení libida (4.3%), nechutenství (3.1%), halucinace (2.8%), zmatenost (2.4%).
Trávicí systém: Zvýšená tvorba slin (8%), zácpa (7%), vomitus (4.3%), průjem (1.7%), nausea (1.4%).
Poruchy metabolismu a výživy: Zvýšení tělesné hmotnosti (6%), snížení tělesné hmotnosti (3.9%).
Kardiovaskulární systém: Ortostatická hypotenze (2%), hypotenze (1.4%).
Činnost srdce: Tachykardie/palpitace (7%).
Močové ústrojí: Poruchy mikce (5%).
Pohlavní ústrojí mužské: Selhání ejakulace (1.7%), poruchy erekce (1.7%).
Pohlavní ústrojí ženské: Poruchy menstruace (5%).
Celkové příznaky: Malátnost (1.9%), bolest (1.9%).
vzácný výskyt (< 1%)
Kůže a kožní deriváty: Rash (0.8%).
Centrální a periferní nervový systém: Křeče (0.6%), poruchy řeči (0.6%), ataxie (0.3%).
Smyslové orgány: Mydriáza (0.3%).
Psychické poruchy: Zvýšení chuti k jídlu (0.8%), zvýšení libida (0.8%), melancholie (0.8%), paronirie (0.8%).
Trávicí systém: Abdominální bolesti (0.6%).
Poruchy metabolismu a výživy: Žízeň (0.8%).
Dýchací ústrojí: Zduření nosní sliznice (0.8%), dyspnoe (0.6%).
Pohlavní ústrojí mužské: Gynekomastie (0.3%).
Pohlavní ústrojí ženské: Non-puerperální laktace (0.7%), suchá vaginální sliznice (0.7%), anorgasmie (0.3%).
Celkové příznaky: Synkopy (0.9%), únava (0.3%), návaly horka (0.3%), alergická reakce (0.2%).
Neuroleptický maligní syndrom se též vyskytl během léčby.
Přechodné lehké změny v jaterních testech se objevují zřídka. Ojediněle se vyskytla hepatitida případně spojená se žloutenkou, která může být v souvislosti s léčbou zuclopentixolem.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky předávkování: Somnolence, kóma, extrapyramidové symptomy, křeče, šok, hyper- nebo hypotermie.
Toxikologické údaje z preklinických studií
Zuclopentixol má nízkou akutní toxicitu. Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití zuclopentixolu.
Opatření při předávkování: Není k dispozici specifické antidotum zuclopentixolu. Opatření jsou proto symptomatická a podpůrná. Je nutno zajistit podporu dýchání a kardiovaskulárního systému. Nesmí se aplikovat adrenalin, protože může způsobit další snížení krevního tlaku. Křeče je možno zvládnout diazepamem a extrapyramidové symptomy biperidenem. Dialýza není účinná.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina
Antipsychotika (Neuroleptika)
ATC-skupina: N05 AF 05, antipsychotikum (neuroleptikum), derivát thioxanténu - zuclopentixol
Mechanismus účinku, farmakodynamické vlastnosti
Zuclopentixol je neuroleptikum ze skupiny thioxanténů.
Antipsychotické působení neuroleptik je ve vztahu k jejich schopnosti blokovat dopaminové receptory, k celkovému účinku patrně též přispívá blokáda serotoninových receptorů (5-HT). Zuclopentixol za podmínek in vitro má vysokou afinitu k dopaminovým receptorům D1 a D2, k adrenergním receptorům α1, k serotoninovým 5-HT2, ale žádnou afinitu k cholinergním muskarinovým receptorům. Slabou afinitu projevuje k histaminovým receptorům H1, žádnou k receptorům α2.
In vivo převažuje afinita k dopaminovým receptorům D2 nad D1. Zuclopentixol se projevil jako potentní neuroleptikum (silně účinné již v nízkých dávkách) ve všech provedených behaviorálních studiích neuroleptické aktivity (schopnosti blokovat dopaminové receptory). Byla nalezena korelace mezi modely in vivo, afinitou pro dopaminové receptory D2 in vitro a průměrnou denní p.o. antipsychoticky působící dávkou.
Inhibice motoriky a prodloužení spánku vyvolaného alkoholem nebo barbituráty naznačuje sedativní působení zuclopentixolu.
Podobně jako řada dalších neuroleptik zuclopentixol zvyšuje hladiny prolaktinu v séru.
V klinické praxi je zuclopentixol určen pro akutní a chronické psychotické pacienty, pro zvládnutí hyperaktivity a agresivity mentálně postižených a senilních pacientů s paranoidními myšlenkami a poruchami chování.
Vedle významného snížení nebo úplného odstranění základních symptomů schizofrenie jako jsou halucinace, bludy a poruchy myšlení má zuclopentixol výrazný účinek na doprovodné symptomy: na hostilitu, podezíravost, agitovanost a agresivitu.
Zuclopentixol způsobuje přechodnou sedaci závislou na podané dávce. Takové zklidnění na začátku léčby je obvykle výhodou v akutní fázi. Tolerance na nespecifický sedativní efekt se vyvíjí rychle.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním užití je maximální koncentrace v séru dosaženo během 4 hodin (Tmax). Vstřebávání zuclopentixolu není ovlivněno přijímanou potravou. Biologická dostupnost po perorálním podání je 44 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem zuclopentixolu (Vd)β je přibližně 20 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je 98-99%.
Metabolismus
Zuclopentixol se metabolizuje třemi hlavními způsoby: sulfoxidací, N-dealkylací postranního řetězce a konjugací s kyselinou glukuronovou. Metabolity nemají psychofarmakologickou aktivitu. Zuclopentixol převažuje nad metabolity v mozku i v dalších tkáních.
Studie in vivo ukázaly, že část metabolických pochodů má tendenci podléhat genetickému polymorfismu, který se projeví oxidací sparteinu/debrisochinonu (CYP2D6).
Exkrece
Eliminační poločas zuclopentixolu T1/2β=20 hodin, systemická plazmatická clearance Cls = 0.86 l/min.
Zuclopentixol se vyloučí z velké části stolicí, ale též močí (asi 10 %). Pouze asi 0.1% dávky se vyloučí do moči v nezměněné formě, tzn. že léčivo jen zanedbatelným způsobem zatěžuje ledviny.
Zuclopentixol se vylučuje do mateřského mléka v nízkých koncentracích. V ustáleném stavu před podáním další perorální nebo depotní dávky dosahuje poměr koncentrace v mateřském mléku a koncentrace v séru střední hodnoty přibližně 0.29.
Farmakokinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatické hladiny je dosaženo za 3-5 dnů. Střední minimální hodnota ustáleného stavu plazmatické hladiny zuclopentixolu, která se ustaví před další dávkou a odpovídá užití jednotlivé denní perorální dávky 20 mg, je zhruba 10 ng/ml (25 nmol/l).
Minimální plazmatická hladina před další aplikací v rozmezí 2.8-12 ng/ml (7-30 nmol/l) se považuje za doporučenou pro udržovací léčbu pacientů se schizofrenií mírné až střední závažnosti.
Pacienti starší 65 let
Farmakokinetické parametry zuclopentixolu nejsou závislé na věku.
Snížená funkce jater
Údaje nejsou k dispozici.
Snížená funkce ledvin
Na základě uvedených charakteristik eliminace léčiva je oprávněně možno konstatovat, že snížená funkce ledvin nemá vliv na plazmatické hladiny.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Zuclopentixol má nízkou akutní toxicitu. Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití zuclopentixolu.
Údaje získané v reprodukčních studiích nesvědčí pro ovlivnění žen ve fertilním věku zuclopentixolem. Avšak při peri/postnatálních studiích s potkany způsobily dávky 5 a 15 mg/kg/den vyšší počet mrtvě narozených mláďat, nižší přežívání a opožděný vývoj novorozených zvířat. Klinický význam těchto poznatků je nejasný. Je však možné, že takové ovlivnění plodu a novorozených mláďat je způsobeno nevšímavostí samic pod vlivem zuclopentixolu.
Zuclopentixol nepůsobí mutagenně ani karcinogenně.
Při studiích onkogenity u potkanů způsobila vysoká dávka 30 mg/kg/den po dobu 2 let mírné statisticky nevýznamné zvýšení výskytu adenokarcinomu mammy, adenomu a karcinomu ostrůvkových buněk pankreatu u samic a thyroidního parafolikulárního karcinomu. Mírné zvýšení výskytu uvedených tumorů je obvyklým nálezem u potkanů, pokud jim aplikujeme D2 antagonisty zvyšující sekreci prolaktinu. Klinický význam těchto nálezů je nejasný vzhledem k rozdílné fyziologii potkanů a člověka se zřetelem na prolaktin. Všeobecně se však přijímá názor, že takový nález nepredikuje onkogenní riziko pro pacienty.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Bramborový škrob, monohydrát laktosy, mikrokristalická celulosa, kopovidon, glycerol, mastek, hydrogenovaný ricinový olej, magnesium-stearát - v jádře tablety.
Hypromelosa, makrogol 6000 v obalu tablety 2, 10, 25 mg, příp. makrogol 400 v obalu tablety 40 mg, oxid titaničitý (E 171), červený oxid železitý (E 172) - barva (2 mg, 10 mg, 25 mg), příp. oxid titaničitý (E 171), červený oxid železitý (E 172), černý oxid železitý (E 172) - barva (40 mg).
6.2 Inkompatibility
Nejsou popsány.
6.3 Doba použitelnosti
Cisordinol 2 mg tablety: Použitelnost 2 roky.
Cisordinol 10 mg, 25 mg, 40 mg tablety: Použitelnost 5 let.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Cisordinol 2 mg tablety by měly být uchovávány v dobře uzavřeném původním vnitřním obalu při teplotě do 25°C.
Cisordinol 10 mg, 25 mg, 40 mg tablety by měly být uchovávány v původním vnitřním obalu při teplotě do 25°C.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Lékovka z šedého polypropylenu s pojistným šroubovacím uzávěrem s vloženou příbalovou informací v jazyce českém (pro sílu 2 mg s desikační vložkou ve dvojitém dně).
Balení 50x2 mg, 50x10 mg a 100x10 mg, 50x25 mg a 100x25 mg, 50x40 mg a 100x40 mg.
6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)
Žádné zvláštní požadavky.
7. Držitel rozhodnutí O registraCI
H. Lundbeck A/S, Ottiliavej 9, DK-2500 Copenhagen-Valby, Dánsko
Kontakt v ČR: Lundbeck Česká republika s.r.o., Praha
8. Registrační číslo
2 mg, 10 mg, 25 mg: 68/167/85-C
40 mg: 68/110/02-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
2 mg, 10 mg, 25 mg: 10.7.1985/17.2.1993/2.9.1998/30.4.2002
40 mg: 30.4.2002
Příbalový létak (Příbalové informace a informace pro použití - PIL)
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Název přípravku
CISORDINOL* 2 mg, CISORDINOL* 10 mg, CISORDINOL* 25 mg, CISORDINOL* 40 mg (registrovaná ochranná známka firmy H.Lundbeck A/S)
2. Složení kvalitativní i kvantitativní
Zuclopenthixoli dihydrochloridum 2,36 mg (odpovídá 2 mg zuclopentixolu) nebo zuclopenthixoli dihydrochloridum 11,8 mg (odpovídá 10 mg zuclopentixolu) nebo zuclopenthixoli dihydrochloridum 29,5 mg (odpovídá 25 mg zuclopentixolu), případně zuclopenthixoli dihydrochloridum 47,3 mg (odpovídá 40 mg zuclopentixolu).
3. Léková forma
Potahované tablety k perorálnímu užití:
2 mg - kulaté, bikonvexní, světle červené/růžové potahované tablety
10 mg - kulaté, bikonvexní, světle červenohnědé potahované tablety
25 mg - kulaté, bikonvexní, červenohnědé potahované tablety
40 mg - kulaté, bikonvexní, tmavě červenohnědé potahované tablety
4. Klinické údaje
4.1 Indikace
Akutní a chronické schizofrenie a jiné psychózy, zejména s těmito příznaky: halucinace, bludy, poruchy myšlení s agitovaností, neklidem, hostilitou nebo agresivitou.
Manická fáze bipolární afektivní poruchy.
Mentální retardace spojená s psychomotorickou hyperaktivitou, agitovaností, násilností a jinými poruchami chování.
Paranoidní myšlenky, zmatenost a dezorientace, případně jiné poruchy chování při senilní demenci.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Dávkování by mělo být individuálně upraveno podle pacientova stavu. Zpravidla se zpočátku užívají nízké dávky, které se podle terapeutické odpovědi co nejrychleji postupně zvyšují až se dosáhne optimální účinné dávky. Udržovací dávka se obvykle užívá v jediné denní dávce před spaním.
Akutní schizofrenie a jiné akutní psychózy, vážné stavy akutní agitovanosti, mánie
Obvyklá denní dávka je v rozmezí 10-50 mg. Ve středně závažných a těžkých případech zpočátku 20 mg denně, podle potřeby zvyšovat dávku o 10-20 mg denně každé 2-3 dny k nejvyšší denní dávce 75 mg, případně i vyšší. Maximální denní dávka je 150 mg.
Chronické schizofrenie a jiné chronické psychózy
Obvyklá udržovací denní dávka je 20-40 mg.
Agitovanost u mentálně retardovaných pacientů
Denní dávka 6-20 mg, případně možno zvýšit na denní dávku 25-40 mg.
Agitovanost a zmatenost u senilních pacientů
Denní dávka 2-6 mg, přednostně užitá co nejpozději večer, případně možno zvýšit na denní dávku 10-20 mg.
Děti
Cisordinol se nedoporučuje podávat dětem vzhledem k nedostatku klinických zkušeností s takovým podáváním.
Snížená funkce ledvin
Cisordinol je možno podávat v obvyklých dávkách nemocným s narušenou funkcí ledvin.
Snížená funkce jater
Doporučuje se podávat s opatrností a pokud je to možné, sledovat hladiny v séru.
Způsob podání
Tablety se zapíjejí tekutinou.
4.3 Kontraindikace
Přecitlivělost na thioxantenové deriváty nebo pomocné látky. Oběhový kolaps, útlum centrální nervové soustavy (např. intoxikace alkoholem, barbituráty nebo opioidy), komatózní stavy, krevní dyskrasie, feochromocytom, Reyeův syndrom v anamnéze.
4.4 Zvláštní upozornění
Podobně jako jiná neuroleptika je třeba i Cisordinol podávat s opatrností při organickém psychosyndromu, při zvýšené pohotovosti ke křečím a při pokročilém stupni onemocnění jater nebo kardiovaskulárního systému.
Pacienti léčení dlouhodobě, zejména vyššími dávkami, by měli být pečlivě sledováni a pravidelně by mělo být vyhodnocováno, zda je možno snížit udržovací dávku. Tímto opatřením se sníží riziko výskytu extrapyramidových poruch.
Během léčby není vhodné požívat alkohol.
Při každé léčbě neuroleptiky existuje riziko vzniku neuroleptického maligního syndromu (projeví se těmito příznaky: hypertermie, svalová ztuhlost, výpadky vědomí, nestabilita vegetativního nervového systému). Riziko vzrůstá při aplikaci silně potentních neuroleptik (vysoce účinných již při nízké dávce). U pacientů s již existujícím organickým psychosyndromem, s mentální retardací, s nadměrným užíváním alkoholu nebo opiátů je významně vyšší výskyt fatálního zakončení maligního neuroleptického syndromu.
Opatření při vzniku maligního neuroleptického syndromu: Ukončit podávání neuroleptika. Symptomatická léčba a zavedení obecných podpůrných opatření. Může být výhodné podat dantrolen a bromokriptin. Symptomy mohou přetrvávat někdy déle než týden po přerušení perorální neuroleptické léčby, v případě depotní léčby ještě delší dobu.
4.5 Interakce
Zuclopentixol může prohloubit sedativní účinek alkoholu, barbiturátů nebo dalších látek působících tlumivě na CNS. Neuroleptika mohou ovlivňovat účinky antihypertenzív (zesílení nebo oslabení účinku), antihypertenzívní působení guanetidinu a podobně působících látek je sníženo. Současné užívání neuroleptik a lithia zvyšuje riziko neurotoxicity. Tricyklická antidepresíva a neuroleptika si vzájemně inhibují metabolismus. Zuclopentixol může snížit účinek levodopy a působení adrenergik. Současné užívání metoclopramidu a piperazinu zvyšuje riziko extrapyramidových symptomů.
4.6 Těhotenství a kojení
Cisordinol by neměl být podáván během těhotenství, pokud očekávaný přínos takové léčby nepřeváží možné riziko vzhledem k plodu.
Reprodukční studie u zvířat neprokázaly zvýšené riziko poškození plodu, ani nebyla jinak ovlivněna reprodukce.
Zuclopentixol se vylučuje do mateřského mléka v nízkých koncentracích. Při užití terapeutických dávek se tedy nepředpokládá, že kojenec by byl ovlivněn. Dávka požitá kojencem při kojení je nižší než 1 % dávky podané matce. Je tedy možné, aby kojící matka pokračovala v léčbě, pokud je to z klinického hlediska nutné. Doporučuje se však pečlivě sledovat kojence, zvláště během prvních 4 týdnů po narození.
4.7 Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů
Cisordinol působí sedativně.
Pacienti, kteří užívají psychotropní látky, mohou mít do určité míry zhoršenou schopnost soustředit se a udržet pozornost buď vlivem vlastní nemoci nebo působením užívaných léků, případně obou zmíněných faktorů. Pacienti musí tedy být o této možnosti informováni a mohou řídit pouze po individuálním posouzení.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky všeobecně
Nežádoucí účinky jsou obvykle závislé na dávce. Jejich výskyt a závažnost jsou nejvýraznější v začátku léčby a při dalším pokračování léčby ustupují.
Souhrn nežádoucích účinků hlášených při klinických studiích
(počet pacientů n=635)
častý výskyt (≥ 10%)
Centrální a periferní nervový systém: Mohou se projevit extrapyramidové poruchy, zvláště v úvodní fázi léčby. Ve většině případů mohou být tyto nežádoucí účinky zvládnuty snížením dávky, případně užitím antiparkinsonik. Rutinní profylaktické podávání antiparkinsonik se nedoporučuje. Při perzistující akatizii může být výhodné podání benzodiazepinu nebo propranololu. Při dlouhodobé terapii se mohou u některých pacientů projevit tardivní dyskinéze. Antiparkinsonika takové symptomy nezmírní, naopak mohou je dále zhoršit. Doporučuje se snížit dávkování nebo pokud je to možné přerušení léčby. Byly hlášeny tyto extrapyramidové symptomy: třes (18%), hypertonie (18%), hyperkinéze (akatizie) (17%), hypokinéze (8%), dystonie (6%), tardivní dyskinéze (2.5%), abnormální držení těla při chůzi (1.7%), akutní dyskinéze (0.5%), poruchy rovnováhy a koordinace pohybu očí (0.2%). Závratě (10%).
Psychické poruchy: Somnolence (21%), nespavost (15%), poruchy soustředění (10%), deprese (10%).
Trávicí systém: Sucho v ústech (14%).
Celkové příznaky: Astenie (17%).
občasný výskyt (1-10%)
Kůže a kožní deriváty: Zvýšená potivost (5%), fotosenzitivní reakce (1.4%), seborrhoea (1.3%), svědění (1.1%), blíže neurčené onemocnění kůže (1.1%).
Centrální a periferní nervový systém: Bolest hlavy (5%).
Smyslové orgány: Poruchy akomodace zraku (7%), poruchy vidění (2.8%).
Psychické poruchy: Úzkost (9%), nervozita (9%), agitovanost (9%), ochablost (8%), apatie (6%), amnézie (4.4%), abnormální sny (4.3%), snížení libida (4.3%), nechutenství (3.1%), halucinace (2.8%), zmatenost (2.4%).
Trávicí systém: Zvýšená tvorba slin (8%), zácpa (7%), vomitus (4.3%), průjem (1.7%), nausea (1.4%).
Poruchy metabolismu a výživy: Zvýšení tělesné hmotnosti (6%), snížení tělesné hmotnosti (3.9%).
Kardiovaskulární systém: Ortostatická hypotenze (2%), hypotenze (1.4%).
Činnost srdce: Tachykardie/palpitace (7%).
Močové ústrojí: Poruchy mikce (5%).
Pohlavní ústrojí mužské: Selhání ejakulace (1.7%), poruchy erekce (1.7%).
Pohlavní ústrojí ženské: Poruchy menstruace (5%).
Celkové příznaky: Malátnost (1.9%), bolest (1.9%).
vzácný výskyt (< 1%)
Kůže a kožní deriváty: Rash (0.8%).
Centrální a periferní nervový systém: Křeče (0.6%), poruchy řeči (0.6%), ataxie (0.3%).
Smyslové orgány: Mydriáza (0.3%).
Psychické poruchy: Zvýšení chuti k jídlu (0.8%), zvýšení libida (0.8%), melancholie (0.8%), paronirie (0.8%).
Trávicí systém: Abdominální bolesti (0.6%).
Poruchy metabolismu a výživy: Žízeň (0.8%).
Dýchací ústrojí: Zduření nosní sliznice (0.8%), dyspnoe (0.6%).
Pohlavní ústrojí mužské: Gynekomastie (0.3%).
Pohlavní ústrojí ženské: Non-puerperální laktace (0.7%), suchá vaginální sliznice (0.7%), anorgasmie (0.3%).
Celkové příznaky: Synkopy (0.9%), únava (0.3%), návaly horka (0.3%), alergická reakce (0.2%).
Neuroleptický maligní syndrom se též vyskytl během léčby.
Přechodné lehké změny v jaterních testech se objevují zřídka. Ojediněle se vyskytla hepatitida případně spojená se žloutenkou, která může být v souvislosti s léčbou zuclopentixolem.
4.9 Předávkování
Známky a příznaky předávkování: Somnolence, kóma, extrapyramidové symptomy, křeče, šok, hyper- nebo hypotermie.
Toxikologické údaje z preklinických studií
Zuclopentixol má nízkou akutní toxicitu. Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití zuclopentixolu.
Opatření při předávkování: Není k dispozici specifické antidotum zuclopentixolu. Opatření jsou proto symptomatická a podpůrná. Je nutno zajistit podporu dýchání a kardiovaskulárního systému. Nesmí se aplikovat adrenalin, protože může způsobit další snížení krevního tlaku. Křeče je možno zvládnout diazepamem a extrapyramidové symptomy biperidenem. Dialýza není účinná.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina
Antipsychotika (Neuroleptika)
ATC-skupina: N05 AF 05, antipsychotikum (neuroleptikum), derivát thioxanténu - zuclopentixol
Mechanismus účinku, farmakodynamické vlastnosti
Zuclopentixol je neuroleptikum ze skupiny thioxanténů.
Antipsychotické působení neuroleptik je ve vztahu k jejich schopnosti blokovat dopaminové receptory, k celkovému účinku patrně též přispívá blokáda serotoninových receptorů (5-HT). Zuclopentixol za podmínek in vitro má vysokou afinitu k dopaminovým receptorům D1 a D2, k adrenergním receptorům α1, k serotoninovým 5-HT2, ale žádnou afinitu k cholinergním muskarinovým receptorům. Slabou afinitu projevuje k histaminovým receptorům H1, žádnou k receptorům α2.
In vivo převažuje afinita k dopaminovým receptorům D2 nad D1. Zuclopentixol se projevil jako potentní neuroleptikum (silně účinné již v nízkých dávkách) ve všech provedených behaviorálních studiích neuroleptické aktivity (schopnosti blokovat dopaminové receptory). Byla nalezena korelace mezi modely in vivo, afinitou pro dopaminové receptory D2 in vitro a průměrnou denní p.o. antipsychoticky působící dávkou.
Inhibice motoriky a prodloužení spánku vyvolaného alkoholem nebo barbituráty naznačuje sedativní působení zuclopentixolu.
Podobně jako řada dalších neuroleptik zuclopentixol zvyšuje hladiny prolaktinu v séru.
V klinické praxi je zuclopentixol určen pro akutní a chronické psychotické pacienty, pro zvládnutí hyperaktivity a agresivity mentálně postižených a senilních pacientů s paranoidními myšlenkami a poruchami chování.
Vedle významného snížení nebo úplného odstranění základních symptomů schizofrenie jako jsou halucinace, bludy a poruchy myšlení má zuclopentixol výrazný účinek na doprovodné symptomy: na hostilitu, podezíravost, agitovanost a agresivitu.
Zuclopentixol způsobuje přechodnou sedaci závislou na podané dávce. Takové zklidnění na začátku léčby je obvykle výhodou v akutní fázi. Tolerance na nespecifický sedativní efekt se vyvíjí rychle.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním užití je maximální koncentrace v séru dosaženo během 4 hodin (Tmax). Vstřebávání zuclopentixolu není ovlivněno přijímanou potravou. Biologická dostupnost po perorálním podání je 44 %.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem zuclopentixolu (Vd)β je přibližně 20 l/kg. Vazba na plazmatické bílkoviny je 98-99%.
Metabolismus
Zuclopentixol se metabolizuje třemi hlavními způsoby: sulfoxidací, N-dealkylací postranního řetězce a konjugací s kyselinou glukuronovou. Metabolity nemají psychofarmakologickou aktivitu. Zuclopentixol převažuje nad metabolity v mozku i v dalších tkáních.
Studie in vivo ukázaly, že část metabolických pochodů má tendenci podléhat genetickému polymorfismu, který se projeví oxidací sparteinu/debrisochinonu (CYP2D6).
Exkrece
Eliminační poločas zuclopentixolu T1/2β=20 hodin, systemická plazmatická clearance Cls = 0.86 l/min.
Zuclopentixol se vyloučí z velké části stolicí, ale též močí (asi 10 %). Pouze asi 0.1% dávky se vyloučí do moči v nezměněné formě, tzn. že léčivo jen zanedbatelným způsobem zatěžuje ledviny.
Zuclopentixol se vylučuje do mateřského mléka v nízkých koncentracích. V ustáleném stavu před podáním další perorální nebo depotní dávky dosahuje poměr koncentrace v mateřském mléku a koncentrace v séru střední hodnoty přibližně 0.29.
Farmakokinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatické hladiny je dosaženo za 3-5 dnů. Střední minimální hodnota ustáleného stavu plazmatické hladiny zuclopentixolu, která se ustaví před další dávkou a odpovídá užití jednotlivé denní perorální dávky 20 mg, je zhruba 10 ng/ml (25 nmol/l).
Minimální plazmatická hladina před další aplikací v rozmezí 2.8-12 ng/ml (7-30 nmol/l) se považuje za doporučenou pro udržovací léčbu pacientů se schizofrenií mírné až střední závažnosti.
Pacienti starší 65 let
Farmakokinetické parametry zuclopentixolu nejsou závislé na věku.
Snížená funkce jater
Údaje nejsou k dispozici.
Snížená funkce ledvin
Na základě uvedených charakteristik eliminace léčiva je oprávněně možno konstatovat, že snížená funkce ledvin nemá vliv na plazmatické hladiny.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Zuclopentixol má nízkou akutní toxicitu. Ve studiích chronické toxicity se nevyskytly žádné nálezy, které by měly vliv na terapeutické užití zuclopentixolu.
Údaje získané v reprodukčních studiích nesvědčí pro ovlivnění žen ve fertilním věku zuclopentixolem. Avšak při peri/postnatálních studiích s potkany způsobily dávky 5 a 15 mg/kg/den vyšší počet mrtvě narozených mláďat, nižší přežívání a opožděný vývoj novorozených zvířat. Klinický význam těchto poznatků je nejasný. Je však možné, že takové ovlivnění plodu a novorozených mláďat je způsobeno nevšímavostí samic pod vlivem zuclopentixolu.
Zuclopentixol nepůsobí mutagenně ani karcinogenně.
Při studiích onkogenity u potkanů způsobila vysoká dávka 30 mg/kg/den po dobu 2 let mírné statisticky nevýznamné zvýšení výskytu adenokarcinomu mammy, adenomu a karcinomu ostrůvkových buněk pankreatu u samic a thyroidního parafolikulárního karcinomu. Mírné zvýšení výskytu uvedených tumorů je obvyklým nálezem u potkanů, pokud jim aplikujeme D2 antagonisty zvyšující sekreci prolaktinu. Klinický význam těchto nálezů je nejasný vzhledem k rozdílné fyziologii potkanů a člověka se zřetelem na prolaktin. Všeobecně se však přijímá názor, že takový nález nepredikuje onkogenní riziko pro pacienty.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam všech pomocných látek
Solani amylum, lactosum monohydricum, cellulosum microcristallinum, copovidonum, glycerolum, talcum, ricini oleum hydrogenatum, magnesii stearas - v jádře tablety.
Hydroxymethylpropylcellulosum, macrogolum 6000 v obalu tablety 2, 10, 25 mg, příp. macrogolum 400 v obalu tablety 40 mg. Titanii dioxidum (E 171), ferri oxidum rubrum (E 172) - barva (2 mg, 10 mg, 25 mg), příp. titanii dioxidum (E 171), ferri oxidum rubrum (E 172), ferri oxidum nigrum (E 172) - barva (40 mg).
6.2 Inkompatibility
Nejsou popsány.
6.3 Doba použitelnosti
Cisordinol 2 mg tablety: Použitelnost 2 roky.
Cisordinol 10 mg, 25 mg, 40 mg tablety: Použitelnost 5 let.
6.4 Uchovávání
Cisordinol 2 mg tablety by měly být uchovávány v dobře uzavřeném původním vnitřním obalu při teplotě do 25°C.
Cisordinol 10 mg, 25 mg, 40 mg tablety by měly být uchovávány v původním vnitřním obalu při teplotě do 25°C.
6.5 Druh obalu a velikost balení
Lékovka z bílého nebo šedého polypropylenu s pojistným šroubovacím uzávěrem s vloženou příbalovou informací v jazyce českém (pro sílu 2 mg s desikační vložkou ve dvojitém dně).
Balení 50x2 mg, 50x10 mg a 100x10 mg, 50x25 mg a 100x25 mg, 50x40 mg a 100x40 mg.
6.6 Návod k použití
Žádné zvláštní požadavky.
7. Držitel rozhodnutí O registraCI
H. Lundbeck A/S, Ottiliavej 9, DK-2500 Copenhagen-Valby, Dánsko
Kontakt v ČR: Lundbeck Česká republika s.r.o., Praha
8. Registrační číslo
2 mg, 10 mg, 25 mg: 68/167/85-C
40 mg: 68/110/02-C
9. DATUM REGISTRACE A DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
2 mg, 10 mg, 25 mg: 10.7.1985/17.2.1993/2.9.1998/30.4.2002
40 mg: 30.4.2002
10. Datum poslední revize textu
© 2012 farmaceutika.info – partneři – ochrana soukromí, podmínky užití, provozovatel – nahoru
