ANEXATE

• varianty léku
• souhrný přehled údajů o léku
• příbalové informace a informace pro použití

nahoru

Varianty

Doplněk názvu:	INJ SOL 5X10ML/1MG	INJ SOL 25X5ML/0.5MG	INJ SOL 25X10ML/1MG
Cesta:	Injekce	Injekce	Injekce
Léková forma:	-	-	-
Balení:	5X10ML	25X5ML	25X10ML
Síla:	0.1MG/ML	0.1MG/ML	0.1MG/ML

Doplněk názvu:	INJ SOL 5X5ML/0.5MG
Cesta:	Injekce
Léková forma:	-
Balení:	5X5ML
Síla:	0.1MG/ML

nahoru

Souhrn údajů o léku ANEXATE (SPC)

Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

ANEXATE

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Flumazenilum 0,1 mg v 1 ml roztoku

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Popis přípravku: čirý, bezbarvý roztok

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Anexate je indikován k úplnému nebo částečnému zrušení centrálně sedativních účinků benzodiazepinů. Je proto používán v anesteziologické praxi a v intenzívní péči

v následujících situacích:

Anestezie:

- k ukončení celkové anestezie navozené a udržované benzodiazepiny u hospitalizovaných pacientů.

- ke zrušení benzodiazepinové sedace po krátkých diagnostických a terapeutických výkonech u hospitalizovaných i ambulantních pacientů.

Intenzivní péče a péče při bezvědomí neznámého původu:

- v diferenciální diagnostice k vyloučení či potvrzení diagnózy intoxikace benzodiazepiny -

k odstranění centrálních účinků benzodiazepinů při jejich předávkování (k návratu vědomí

a spontánního dýchání bez nutnosti intubace, resp. k umožnění extubace).

4.2 Dávkování a způsob podání

Standardní dávkování

Anexate by měl být aplikován intravenózně anesteziologem nebo zkušeným lékařem. Přípravek lze podat souběžně s dalšími léky a výkony při resuscitaci. Dávka by měla být titrována až do dosažení požadovaného účinku. Vzhledem k tomu, že doba působení některých benzodiazepinů může překročit dobu působení přípravku Anexate, může být nutné opakované podání přípravku, pokud po dosažení přechodného stavu bdělosti znovu dochází k útlumu.

Anestezie:

Doporučovaná úvodní dávka aplikovaná intravenózně během 15ti sekund je 0,2 mg. Druhou dávku o velikosti 0,1 mg použijeme, pokud se do 60ti sekund nedosáhne požadované úrovně vědomí, a tato dávka může být v případě potřeby v minutových intervalech opakována - do celkové dávky 1 mg. Obvykle je podáno 0,3 - 0,6 mg, nicméně individuální požadavky se mohou velmi lišit v závislosti na velikosti dávky, délce trvání účinku podaných benzodiazepinů a pacientově reakci.

Jednotka intenzivní péče a léčba bezvědomí neznámého původu:

Doporučovaná úvodní dávka je 0,3 mg i.v. Jestliže požadovaného stupně vědomí není dosaženo do 60ti sekund, může být Anexate podáván opakovaně až do okamžiku pacientova vědomí nebo do celkové výše dávky 2 mg. Pokud se znovu objevuje ospalost, je možno podat jednu nebo několik jednotlivých i.v. dávek dle výše uvedeného schématu nebo v i.v. infuzi s 0,1 - 0,4 mg Anexate za hodinu. Rychlost infuze má být upravována individuálně - podle požadované úrovně bdělosti.

Jestliže ani po opakovaném dávkování přípravku Anexate není dosaženo výrazného zlepšení stupně vědomí či dechových funkcí, je nutno uvažovat o bezvědomí vyvolaném jinými přípravky než benzodiazepiny.

Na jednotkách intenzivní péče u pacientů léčených dlouhodobě vysokými dávkami benzodiazepinů se při využití individuálně vytitrovaných a pomalu podávaných dávek přípravku Anexate nedostavují symptomy náhlého vysazení. Pokud se nečekaně objeví příznaky nadměrné stimulace, mělo by být aplikováno 5 mg diazepamu nebo midazolamu intravenózně.

Dávkování u dětí starších 1 roku

Pro zrušení účinků sedace při vědomí vyvolané podáním benzodiazepinů dětem starším než jeden rok je doporučovaná úvodní dávka 0,01 mg/kg (až do celkové dávky 0,2 mg) podávaná intravenózně v průběhu 15 vteřin. Jestliže není požadovaného stupně vědomí dosaženo ani v průběhu dalších 45 vteřin, může být podána další dávka 0,01 mg/kg (až do celkové dávky 0,2 mg) a v případě nutnosti opakovaná v 60ti vteřinových intervalech (maximálně však čtyřikrát) až do dosažení maximální celkové dávky 0,05 mg/kg nebo 1 mg (dát přednost celkové nižší dávce). Dávkování by mělo být individuální v závislosti na pacientově odpovědi.

U pacientů s jaterní insuficiencí je vhodné podávat Anexate v redukovaných dávkách.

1. Kontraindikace

Přípravek Anexate je kontraindikován u pacientů se známou přecitlivělostí vůči účinné látce přípravku. Dále je kontraindikován u pacientů, kterým byly benzodiazepiny podávány z důvodu kontroly stavu, který by mohl ohrozit život pacienta (např. kontrola nitrolebního tlaku nebo status epilepticus).

Přípravek Anexate je také kontraindikován u pacientů s epilepsií, kteří dostávají benzodiazepiny jako přídatnou léčbu, u pacientů s úzkostnými poruchami a suicidalitou, kteří jsou pro tento stav léčeni BZD, u pacientů, kteří dostali malou dávku krátkodobě působícího BZD a z důvodu bezpečnosti také pacienti, kteří nejsou hospitalizováni, dokud nejsou zajištěni po stránce bezpečnosti.

Přípravek Anexate je kontraindikován u pacientů v pooperačním období, kdy přetrvává účinek opiátů a trvá útlum dechového centra a není plně obnoveno vědomí.

Při smíšené intoxikaci BZD a cyklickými antidepresivy mohou být toxické projevy antidepresiv zamaskovány účinkem BZD. Při rozvoji cholinergních (vegetativních), motorických a kardiálních projevů těžké otravy tricyklickými nebo tetracyklickými antidepresivy je nežádoucí přerušovat účinek BZD podáním přípravku Anexate.

U pacientů se zhoršenou funkcí jater je nutné pečlivě zvážit poměr přínosů a rizika spojeného s podáním.

2. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Podání flumazenilu k antagonizaci účinků benzodiazepinů nevylučuje potřebu monitorování pacienta a případné další intervence.

Zvláštní pozornosti je třeba, pokud je přípravek Anexate podáván, v případě předávkování více druhy léků najednou, vzhledem k tomu, že toxický efekt (jako jsou křeče a srdeční arytmie) ostatních požitých léků (zvláště pak tricyklických antidepresiv) může vyjít najevo až po potlačení ochranného efektu benzodiazepinů, které je vyvoláno podáním přípravku Anexate.

Užití přípravku Anexate není doporučeno u pacientů trpících epilepsií, kteří jsou dlouhodobě léčeni benzodiazepiny. Ačkoliv přípravek Anexate má slabé antikonvulzivní účinky, jím přerušený ochranný vliv benzodiazepinových agonistů může u epileptických pacientů vyvolat křeče.

Pacienti, kterým byl podán přípravek Anexate pro potlačení účinku benzodiazepinů, by měli být po určitou dobu sledováni z důvodu opětovné sedace, dýchacích potíží a jiných negativních účinků benzodiazepinů. Doba sledování závisí na dávce a délce trvání účinku benzodiazepinů, jejichž účinek potlačujeme.

Pokud je Anexate používán v kombinaci s přípravky blokujícími nervosvalový přenos, měl by být aplikován až po vymizení nervosvalové blokády.

Přípravek Anexate by měl být používán se zvýšenou opatrností u pacientů s poraněním hlavy, kterým byly podány benzodiazepiny, z důvodu možné precipitace křečí nebo ovlivnění prokrvení mozku v důsledku zvýšeného nitrolebního tlaku.

Je třeba se vyvarovat rychlému injekčnímu podání přípravku pacientům, kterým byly dlouhodobě podávané benzodiazepiny vysazeny krátce (v době několika týdnů) před podáním Anexate. V tomto případě by mohlo dojít k projevům symptomu náhlého vysazení včetně agitovanosti, úzkostných stavů, emoční lability, mírné zmatenosti a ovlivnění smyslového vnímání.

Přípravek Anexate není doporučen pro léčbu závislosti na benzodiazepinech a zvládnutí syndromů protrahované benzodiazepinové abstinence.

Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání Anexate pro zrušení sedace při vědomí u dětí mladších jednoho roku, pro ošetření předávkování benzodiazepinu u dětí, pro resuscitaci novorozenců a pro zrušení účinků benzodiazepinů použitých pro indukci celkové anestézie u dětí. Ve všech těchto případech jsou zkušenosti s podáním přípravku omezené.

3. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Anexate blokuje centrální účinky benzodiazepinů kompetitivní interakcí na úrovni receptorů. Nebenzodiazepinové látky působící na receptorech jako agonisté (například zopiclone, triazolopyridaziny a další) jsou také přípravkem Anexate blokovány. Farmakokinetika benzodiazepinových agonistů se po aplikaci Anexate nemění, což platí i opačně. Při podání spolu s cyklickými antidepresivy je vysoké riziko křečí.

4. Těhotenství a kojení

Ačkoliv studie in vitro a studie na zvířatech, při kterých byly podávány vysoké dávky přípravku Anexate, neprokázaly mutagenní, embryotoxické nebo teratogenní účinky, ani zhoršení plodnosti, bezpečnost podávání přípravku Anexate těhotným ženám nebyla stanovena. Před jeho podáním je třeba zvážit výhody léčby oproti možnému riziku pro plod.

Nezbytně nutné parenterální podání přípravku Anexate není kontraindikováno u kojících žen.

5. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti by měli být upozorněni na nutnost vyvarovat se všech rizikových aktivit spojených se zvýšenou koncentrací pozornosti (práce s nebezpečnými stroji nebo řízení motorového vozidla) během prvních 24 hodin po aplikaci flumazenilu, protože by mohlo dojít k návratu účinku (např. sedace) původně užitých benzodiazepinů.

6. Nežádoucí účinky

Anexate je dospělými i dětmi dobře tolerován. U dospělých jsou dobře tolerovány i dávky překračující doporučené množství.

V případě rychlého podání Anexate se objevovaly nepravidelně se vyskytující pocity úzkosti, bušení srdce, strach, dyspnoe, nespavost, nervozita, třes, bolest hlavy. Tyto nežádoucí účinky obyčejně nevyžadují specielní léčbu.

Bylo zaznamenáno také snížení krevního tlaku se změnami srdeční frekvence.

U pacientů trpících epilepsií nebo vážným onemocněním jater byly zaznamenány křeče, především po dlouhodobé léčbě benzodiazepiny nebo v případě předávkování několika druhy léků najednou.

V případech předávkování několika druhy léků najednou, především ve spojení s cyklickými antidepresivy, může být vyvolán toxický efekt (křeče a srdeční arytmie) způsobený zrušením sedativních účinků benzodiazepinů.

Rychlá aplikace Anexate pacientům, kterým byly dlouhodobě podávané benzodiazepiny vysazeny krátce (v době několika týdnů) před podáním Anexate, může vyvolat projevy symptomu náhlého vysazení - poruchy spánku, živé sny, úzkost, pocit napětí, agitovanost, poruchy nálady, vnitřní neklid, třes, pocení, zmatenost a poruchy čití, někdy až život ohrožující stavy jako křeče, psychózy a delirantní stav. Tyto situace lze zmírnit pomalu titrovaným nitrožilním podáním diazepamu nebo midazolamu.

U pacientů s diagnózou panické poruchy může podání přípravku Anexate vyvolat panický záchvat.

Ojediněle se mohou objevit poruchy vidění, nauzea, zvracení, bolest při aplikaci.

7. Předávkování

Zkušenosti s akutním předávkováním přípravkem Anexate jsou velmi omezené.

V případě předávkování přípravkem Anexate není k dispozici žádné specifické antidotum. Léčba předávkování přípravkem Anexate by měla zahrnovat obecně podpůrná opatření včetně monitorování životně důležitých funkcí a pečlivého sledování klinického stavu pacienta.

Ani v případě podání vyšších dávek přípravku (až 100 mg) než je doporučováno, nebyly zaznamenány příznaky předávkování. V případě symptomů vysazení způsobených benzodiazepinovými agonisty se řiďte pokyny v kapitole 4.2 Dávkování a způsob podání.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidotum, ATC kód: V03AB25

Anexate, imidazobenzodiazepinový derivát, je benzodiazepinovým antagonistou. Kompetitivně inhibuje účinky látek, které působí prostřednictvím benzodiazepinových receptorů, zvláště omezením jejich účinků na centrální nervovou soustavu. V experimentech na zvířatech byly potlačeny účinky látek, vykazujících afinitu k benzodiazepinovým receptorům. U zdravých dobrovolníků intravenózní podání přípravku Anexate potlačilo projevy sedace, amnezie a psychomotorického ovlivnění vyvolaných podáním benzodiazepinových agonistů. Hypnosedativní účinek benzodiazepinů je po intravenózní aplikaci Anexate rychle odstraněn (1 - 2 minuty), ale může se opětovně objevovat během několika následujících hodin, a to podle poměru poločasů a dávek agonisty a antagonisty.

Přípravek Anexate může vykazovat slabou vnitřní agonistickou aktivitu, například antikonvulzivní efekt.

U zvířat, kterým byly benzodiazepiny podávány po několik týdnů ve vysokých dávkách, vyvolal Anexate symptom náhlého vysazení, včetně záchvatů. Podobný účinek byl zaznamenán po podání přípravku dospělým jedincům.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Distribuce

Flumazenil, slabá lipofilní báze, je přibližně z 50ti % vázán na lidské plazmatické bílkoviny. Dvě třetiny z tohoto množství představuje albumin.

Flumazenil je rychle distribuován v organismu. Jeho plazmatické koncentrace klesají s poločasem 4 - 11 minut během distribuční fáze. Průměrný distribuční objem v ustáleném stavu (Vss) je 0,9 - 1,1 l/kg.

Metabolizmus

Flumazenil je rozsáhle metabolizován játry. Derivát ve formě karboxylové kyseliny je hlavním metabolitem flumazenilu nalézaným v plazmě (ve volné formě) a v moči (ve volné i konjugované formě); tento metabolit není aktivní - podle farmakologických testů - ani jako agonista ani jako antagonista benzodiazepinů.

Eliminace

Flumazenil je rychle vylučován z organismu. Celková plazmatická clearance (Cl_pl) flumazenilu je 0,8-1 l/min. Méně než 0,2 % z podané dávky je vylučováno v nezměněné formě močí což je důkazem, že renální clearance flumazenilu je zanedbatelná. Vysoká celková clearance flumazenilu je tedy výsledkem intenzívní hepatální clearance.

Po infuzním podání 40 mg ¹⁴C radioaktivně značeného flumazenilu bylo kompletní vyloučení radioaktivity dosaženo během 72 hodin, přičemž 90-95 % celkové radioaktivity bylo zjištěno v moči, ve stolici 5-10 %.

Farmakokinetika ve zvláštních klinických situacích

Při snížení hepatálního oběhu při závažné jaterní dysfunkci je clearance flumazenilu radikálně alterována. Iniciální eliminační poločas flumazenilu je 7-15 minut, mozkový eliminační poločas pak 20 - 30 minut. Terminální eliminační poločas je uváděn v rozmezí

41-79 minut. U pacientů s vážnou jaterní dysfunkcí je eliminační poločas flumazenilu prodloužen a jeho celková clearance redukována ve srovnání s hodnotami zjištěnými u zdravých jedinců. Farmakokinetika flumazenilu není výrazněji ovlivněna pohlavím, věkem, hemodialýzou začínající 1 hodinu po podání přípravku nebo renálním selháním. Příjem potravy během intravenózní infuze flumazenilu má za následek 50% zvýšení jeho clearance, pravděpodobně z důvodu zvýšení portálního oběhu spojeného s trávením.

Eliminační poločas flumazenilu u dětí starších 1 roku je o něco kratší a více proměnný než u dospělých, jeho průměrná hodnota je 40 minut a obecně kolísá od 25 do 75 minut. Clearance a distribuční objem vztažené na tělesnou hmotnost jsou ve stejném rozmezí jako u dospělých jedinců.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Bezpečnost přípravku ověřena dlouhodobým používáním v klinické praxi.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Dihydrát dinatrium-edetátu, kyselina octová 99%, chlorid sodný, roztok hydroxidu sodného 1mol/l, voda na injekci.

6.2 Inkompatibility

Žádné.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Ampule z bezbarvého skla, kartonový rozdělovník, krabička.

Velikost balení: 5 x 5 ml

25 x 5 ml

5 x 10 ml

25 x 10 ml

6.6 Návod k použití přípravku a zacházení s ním

Při použití v infuzní terapii může být přípravek Anexate ředěn 5% glukózou, infuzním roztokem Ringer-laktátu nebo 0,9% chloridem sodným. Tento roztok zůstane za pokojové teploty fyzikálně i chemicky stabilní po dobu 24 hodin.

Přípravek Anexate by neměl být míchán s jimými roztoky s výjimkou těch, které jsou uvedeny výše.

Přípravek Anexate je určen k jednorázovému použití. Jakékoliv množství nespotřebovaného roztoku znehodnoťte.

7. Držitel rozhodnutí o registraci

Roche s.r.o., Praha, Česká republika

8. Registrační číslo

19/202/87 - C

9. Datum PRVNÍ registrace / prodloužení registrace

11.11.1987/ 28.11.2007

10. Datum revize textu

28.11. 2007

6