AMINOPHYLLINUM LEK
| Kód léčivého přípravku: | 0093129 () |
|---|---|
| Registrační číslo: | 14/ 009/87-S/C |
| Registrační procedura: | registrace národním postupem |
| Název léku: | AMINOPHYLLINUM LEK |
| Režim prodeje: | Léčiva na lékařský předpis |
| Stav registrace: | Registrovaný |
| Držitel registrace: | LEK PHARMACEUTICALS D.D., LJUBLJANA |
| Země držitele: | SLOVINSKO |
| ATC skupina: | R03DA05 |
| Účinná látka: | Aminofylin — léky s účinou látkou Aminofylin |
| poslední změna záznamu 17. října 2008 |
Varianty
| Doplněk názvu: | INJ SOL 10X10ML/250MG | INJ SOL 50X10ML/250MG |
|---|---|---|
| Cesta: | Injekce | Injekce |
| Léková forma: | Injekční roztok | Injekční roztok |
| Balení: | 10X10ML | 50X10ML |
| Síla: | 25MG/ML | 25MG/ML |
reklama
Souhrn údajů o léku AMINOPHYLLINUM LEK (SPC)
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. Název přípravku
Aminophyllinum Lek
2.KVALITATIVNÍ a kvantitativní SLOŽENÍ
Aminophyllinum 250 mg (86 % Theophyllinum anhydricum a 14 % Ethylendiaminum hydricum) v 1 ampulce o obsahu 10 ml.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. Léková forma
Injekční roztok.
Čirý, bezbarvý roztok.
4. Klinické údaje
4.1.Terapeutické indikace
Přípravek je indikován jako součást komplexní léčby symptomů těžkého akutního bronchospasmu u bronchiálního astmatu nebo chronické obstrukční plicní nemoci.
4. 2. Dávkování a způsob podání
V akutních případech se u dospělých aminofylin podává pomalou intravenózní injekcí (10 ml po dobu 5 minut). Obvyklá dávka jsou 1-2 ampulky (4-6 mg / kg) jedenkrát až třikrát denně. Přípravek lze aplikovat i intravenózní infuzí.
Vzhledem k interindividuální variabilitě je třeba výši dávky volit individuálně na základě terapeutické odpovědi a hladiny sérových koncentrací.
Za optimální terapeutické koncentrace theofylinu v séru se považují hodnoty 10-20 μg / ml. V průběhu léčby se doporučuje monitorování plazmatických hladin theofylinu. Dávka se řídí podle ideální tělesné hmotnosti.
U dospělých a dětí starších než 6 měsíců, které dosud nebyly aminofylinem ani jinými deriváty theofylinu léčeny, se v úvodu léčby doporučuje dávka 6 mg/kg tělesné hmotnosti. Udržovací dávky aminofylinu se u dospělých pohybují v rozmezí 0,1-1 mg / kg / hod, v závislosti na věku, zdravotním stavu a terapeutické odpovědi pacienta.
U pacientů již léčených theofylinovými deriváty se doporučují obdobné udržovací dávky, které následují po zahajovací dávce stanovené na základě sérových koncentrací theofylinu.
U dětí ve věku od 6 měsíců do 16 let se doporučované udržovací dávky aminofylinu pohybují v rozmezí 0,8-1,2 mg/kg/hod.
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku, u pacientů s epileptickými záchvaty a u pacientů s akutním infarktem myokardu.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
U aminofylinu se velmi výrazně uplatňuje interindividuální variabilita jeho metabolizmu i variabilita terapeutické odpovědi na výši sérových koncentrací. Z těchto důvodů je doporučováno individuální titrování vhodné dávky pro každého pacienta a monitorování sérových koncentrací theofylinu.
Pravděpodobnost závažné toxicity se významně zvyšuje tehdy, když sérová koncentrace theofylinu přesáhne 20 mg/ml.
Při podávání aminofylinu v doporučených dávkách dosahují jeho sérové koncentrace jen výjimečně hodnot vyšších než 20 mg/ml. Nicméně u jedinců se sníženou plazmatickou clearance theofylinu mohou dokonce i doporučené dávky vést ke zvýšené sérové koncentraci aminofylinu a k potenciálním toxickým účinkům. Pokles clearance theofylinu byl zaznamenán u pacientů se sníženou funkcí jater, zejména s jaterní cirhózou, u pacientů starších než 55 let, zvláště u osob s chronickými plicními nebo srdečními onemocněními, u pacientů s přetrvávajícími vysokými teplotami a virovými infekcemi, u dětí do 1 roku věku. Kumulace theofylinu může být způsobena i jinými, současně podávanými léky. U těchto pacientů je nutné velmi pečlivě titrovat dávkování přípravku za pravidelného monitorování terapeutické odpovědi, případného výskytu nežádoucích účinků a sérových koncentrací theofylinu.
Pacientům s hypoxemií a hypertenzí by měl být aminofylin podáván se zvýšenou opatrností a pouze v přísně indikovaných případech. Tito pacienti vyžadují velmi pečlivé sledování v průběhu aplikace i v průběhu další léčby.
Intravenózní aplikaci aminofylinu je nutné provádět velmi pomalu, za pečlivého sledování pacienta.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Clearance aminofylinu a theofylinu může být ovlivněno současným podáváním celé řady dalších léků. Vzhledem k variabilitě farmakokinetiky theofylinu lze jen obtížně předvídat klinický význam těchto interakcí. Proto se doporučuje vyvarovat se současného podávání léků inhibujících metabolismus theofylinu; pokud to není možné, pak je nutno dávku aminofylinu upravit na základě sledování sérových koncentrací theofylinu.
Antiarytmika
U jednoho z pacientů byl 9 dnů po zahájení léčby amiodaronem zjištěn vzestup sérové koncentrace theofylinu s příznaky tachykardie, nervozity a tremoru. Zvýšené koncentrace theofylinu a snížení jeho clearance byly zaznamenány rovněž při současném podávání aminofylinu s mexiletinem. K interakci amiodaronu i mexiletinu s theofylinem dochází pravděpodobně prostřednictvím inhibice metabolismu theofylinu v játrech. Rovněž tocainid ovlivňuje metabolismus theofylinu a vede k poklesu jeho clearance, avšak v menší míře než je tomu u mexiletinu.
Antibakteriální léky
Antimykotika
Izoniazid inhibuje oxidativní enzymy v játrech a zhoršuje eliminaci theofylinu. U zdravých osob došlo po 14 dnech předchozí léčby izoniazidem k poklesu clearance i distribučního objemu theofylinu a k vzestupu jeho sérových koncentrací. Při současné léčbě izoniazidem a aminofylinem byl po uplynutí jednoho měsíce zaznamenán zvýšený výskyt nežádoucích (toxických) účinků theofylinu.
Rifampicin indukuje jaterní oxidázy a při perorální dávce 600 mg denně po dobu 6-14 dnů zvyšuje v důsledku zvýšeného metabolismu theofylinu v játrech průměrnou plazmatickou clearance theofylinu o 25-82 %. Tento vzestup clearance se může u některých pacientů včetně dětí projevit snížením sérových koncentrací a nedostatečným terapeutickým efektem aminofylinu.
Makrolidy
Výsledky studií hodnotících vliv erythromycinu na farmakokinetiku theofylinu nejsou jednotné. V některých studiích byl v souvislosti se současnou léčbou erythromycinem a aminofylinem zaznamenán poklesu clearance a prodloužení eliminačního poločasu theofylinu, ale v jiných studiích nebyly žádné interakce zaznamenány. Uvádí se též, že theofylin může vést k poklesu sérových koncentrací a biologické dostupnosti erythromycinu.
Clearance theofylinu je snížena při souběžném podávání troleandomycinu.
Chinolony
S chinolony by měl být aminofylin podáván jen pokud je to nezbytně nutné, a to zejména u starších osob. Pokud je takové současné podání nezbytné, doporučuje se pečlivý výběr preparátu ze skupiny chinolonů a monitorování plazmatických koncentrací theofylinu.
Z nefluorovaných chinolonů neovlivňuje clearance theofylinu kyselina nalidixová, zatímco kyselina pipemidová ji významně snižuje. Ve skupině fluorochinolonů je schopnost interakce s theofylinem u jednotlivých přípravků odlišná. Nejvýznamnější interakce s theofylinem vykazuje enoxacin, u kterého došlo při současném podávání aminofylinu k nálezu výrazného zvýšení sérových koncentrací theofylinu u pacientů s respiračními infekcemi, které bylo provázeno silnou nauzeu, zvracením, tachykardií a bolestmi hlavy.
Studie prováděné převážně u zdravých dobrovolníků ukázaly, že enoxacin snižuje clearance theofylinu až o 74 %, při současném prodloužení eliminačního poločasu a zvýšení sérových koncentrací theofylinu. Při zahájení terapie enoxacinem se proto doporučuje snížení dávky aminofylinu na polovinu a monitorování sérových koncentrace theofylinu.
Interakce ciprofloxacinu a pefloxacinu s theofylinem jsou slabší než u enoxacinu; clearance theofylinu se v jejich důsledku snižuje pouze o 30 %. V průběhu souběžné léčby theofylinem a ciprofloxacinem byl zaznamenán výskyt epileptických záchvatů, což může být důsledek kombinace inhibičních účinků těchto dvou látek na tlumivé GABA receptory. Podání ciprofloxacinu u pacientů léčených aminofylinem se proto nedoporučuje.
Antidepresiva
Při současném podání aminofylinu a viloxazinu byl zaznamenán významný pokles clearance a vzestup plazmatické koncentrace theofylinu. Při současném podání těchto dvou léků je proto třeba snížit dávky aminofylinu a monitorovat sérové koncentrace theofylinu. Interakce těchto dvou léků pravděpodobně zahrnuje i jejich kompetici ve vztahu k jaterním mikrozomálním enzymům.
Současné podání aminofylinu s fluvoxaminem může být spojeno s významným poklesem clearance theofylinu, a u pacientů léčených theofylinem byl při souběžném podávání fluvoxaminu zaznamenán zvýšený výskyt nežádoucích až toxických účinků theofylinu.
Aminofylin zvyšuje clearance uhličitanu lithia.
Antiepileptika
Fenytoin významně zkracuje eliminační poločas a zvyšuje clearance theofylinu, pravděpodobně v důsledku indukce jaterních enzymů, a to při terapeutických i subterapeutických sérových koncentracích fenytoinu, dokonce i u těžkých kuřáků. Z předběžných výsledků vyplývá, že simultánně může dojít i k poklesu sérové koncentrace fenytoinu, nejpravděpodobněji v důsledku indukce jaterních enzymů theofylinem, nebo snížené absorpce fenytoinu. Interakce mezi fenytoinem a aminofylinem byly pozorovány za 5 - 14 dnů po zahájení souběžného podávání těchto léků. V těchto případech byl zaznamenán vzestup clearence theofylinu až na 350 % a sérový poločas se zkrátil na 25 -70 % výchozích hodnot.
Rovněž karbamazepin zvyšoval eliminaci theofylinu. Současné podávání aminofylinu a karbamazepinu může mít za následek pokles sérových koncentrací theofylinu a zhoršení kontroly astmatu.
Ačkoli u fenobarbitalu nebyl zaznamenán žádný významný vliv na farmakokinetiku aminofylinu podaného intravenózně v jediné dávce, při dlouhodobější léčbě fenobarbitalem dochází k zvýšení clearance theofylinu. Rozsah změn eliminace theofylinu je při léčbě fenobarbitalem menší než při léčbě fenytoinem. Ve vyšších dávkách fenobarbital urychluje metabolismus theofylinu.
Diuretika
Třebaže u některých pacientů léčených kontinuálními intravenózními infuzemi aminofylinu byly po intravenózní injekci furosemidu zaznamenány zvýšené průměrné sérové koncentrace theofylinu, u některých pacientů s chronickým stabilním astmatem sérové koncentrace theofylinu poklesly.
Perorální antikoncepční přípravky
Kontraceptiva snižují clearance theofylinu přibližně o 30 % a může dojít k vzestupu jeho sérových koncentrací, a to v důsledku inhibičních účinků perorálních antikoncepčních přípravků na jaterní enzym P-450.
Účinky β-mimetik na farmakokinetiku theofylinu nejsou dosud jednoznačně vyhodnoceny. V některých studiích bylo zjištěno, že současné podávání orciprenalinu a terbutalinu farmakokinetiku theofylinu nijak neovlivňuje, v jiných byl naopak po současném podání isoprenalinu nebo terbutalinu s theofylinem zaznamenán vzestup clearance theofylinu. Při současném podání aminofylinu s beta-mimetiky může docházet k vzájemné potenciaci nežádoucích účinků, včetně hypokalémie, hyperglykémie, tachykardie, hypertenze a tremoru. U pacientů s těžkým astmatem, kteří užívají aminofylin současně s beta-mimetikem, se doporučuje monitorování sérových koncentrací draslíku.
Složky stravy:
Kofein
Již konzumace středně velkých množství kofeinu, spojená s pitím několika šálků kávy denně, může výrazně ovlivnit farmakokinetiku theofylinu. Pokles clearance theofylinu může dosahovat 23 - 29 %.
Sacharidy, proteiny
U zdravých dobrovolníků bylo při porovnání diety běžné, s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem proteinů zjištěn pokles plazmatického poločasu theofylinu o 40 %. Přechod od diety s vysokým obsahem sacharidů k dietě s nízkým obsahem bílkovin vedl k prodloužení plazmatického poločasu theofylinu o 60 %.
Kouření
Některé součásti tabákového kouře, zejména aromatické uhlovodíky, indukují jaterní enzymy podílející se na metabolizaci léků. U kuřáků cigaret se zvyšuje clearance theofylinu a zkracuje se jeho eliminační poločas.
laboratorní testy
Detekce theofylinu pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie je ovlivňována celou řadou léků. Enzymové imunoanalytické metody jsou specifičtější, a s fluorescenční imunoesejí pomocí značených substrátů interferuje pouze kofein a theobromin.
4.6. Těhotenství a kojení
Aminofylin není vhodné podávat těhotným ženám a kojícím matkám, pokud to není jednoznačně indikováno. Theofylin se vylučuje do mateřského mléka a může proto vyvolat nežádoucí účinky u kojenců.
U některých předčasně narozených dětí byly po intravenózním podávání theofylinu zjištěny významně vyšší plazmatické koncentrace glukózy než u neléčených. U dvou z 15 léčených dětí se rozvinula klinicky významná hyperglykémie a glykosurie. Při podávání theofylinu předčasně narozeným dětem se proto doporučuje mimo sérových koncentrací theofylinu monitorovat i glykémii.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Aminofylin v terapeutických dávkách nemá žádné účinky na schopnost řízení motorových vozidel nebo obsluhy strojů.
4.8. Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky se vyskytují převážně při předávkování. Při odpovídajícím dávkování je výskyt nežádoucích účinků nízký a jejich charakter přechodný. Mezi nežádoucí účinky, které se vyskytují
nejčastěji na začátku léčby patří: bolesti hlavy, neklidnost, úzkost, závratě, insomnie, palpitace, alergické reakce, gastrointestinální poruchy (nausea, zvracení, průjem, bolesti břicha). V případě výskytu nežádoucích účinků obvykle postačí snížit dávkování.
Během léčby aminofylinem se může vyskytnout hypokalémie a hypofosfatémie. Tento nežádoucí účinek se může vyskytovat i při terapeutických sérových koncentracích theofylinu. V průběhu intravenózního podávání aminofylinu se proto doporučuje monitorovat plazmatické koncentrace draslíku a fosforu, zejména jsou-li současně podávány také přípravky predisponující k vzniku hypokalémie (např. diuretika).
Při vyšších sérových koncentracích theofylinu než jsou terapeutické (vyšších než 20 mg/ml) a u vnímavých jedinců již při dávkách nižších než 15 mg/ml může docházet k poruchám spánku, zvýšené diuréze, hypotenzi, zvracení, tremoru, deliriu, hypertenzi, myositidě, tachykardii, arytmiím, hyperglykémii, konvulzím a poškození mozku.
Ke kardiovaskulárním nežádoucím účinkům, zejména k poklesu krevního tlaku a bolestem v prekordiu, dochází obvykle při příliš rychlé aplikaci intravenózní injekce. Výskytu těchto nežádoucích účinků lze předcházet pomalou intravenózní aplikací přípravku (v průběhu 5 - 10 minut).
Vzácně se vyskytují hypersenzitivní reakce a za jejich vznik je nejpravděpodobněji zodpovědná přítomnost ethylendiaminové komponenty.
4.9. Předávkování
Za předávkování je pokládáno, přesáhne-li sérová koncentrace theofylinu 20 mg/ml. Čím vyšší jsou sérové koncentrace theofylinu, tím závažnější mohou být nežádoucí účinky.
Těžké příznaky toxicity nemusejí být ohlašovány žádnými mírnějšími symptomy. Závažnost toxicity obvykle koreluje s věkem, základním onemocněním a sérovou koncentrací theofylinu.
Obvyklými klinickými projevy toxických účinků theofylinu při jeho předávkování jsou nauzea, zvracení, průjem, agitovanost, tremor, hypertenze, hyperventilace, supraventrikulární a komorové arytmie, hypotenze a epileptické záchvaty. Častěji též dochází k metabolickým poruchám, jako je hypokalémie, hyperglykémie, hypofosfatémie, hyperkalcémie, metabolická acidóza a respirační alkalóza. K dalším uváděným toxickým účinkům patří demence, toxická psychóza, symptomy akutní pankreatitidy, rhabdomyolýza se současným renálním selháním a akutní kompartmentový syndrom.
Léčba předávkování je symptomatická a podpůrná. K léčebným opatřením patří monitorace sérových koncentrací theofylinu, aplikace kyslíku, intravenózní podání diazepamu, monitorace vitálních funkcí, zachování krevního tlaku, korekce metabolických abnormalit (iontogramu) a zajištění odpovídající hydratace. V závažných případech je nutná hemoperfuze přes aktivní uhlí nebo hemodialýza.
5. Farmakologické vlastnosti
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: bronchodilatans, antiasthmatikum
ATC kód: R03DA05
Aminophyllinum je bronchodilatans, užívané v léčbě astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci. Aminophyllinum je generický název kombinovaného přípravku, který tvoří rozpustný komplex obsahující
84 % theofylinu a 14 % ethylendiaminu (edaminu). Léčivou látkou přípravku je theofylin.
Theofylin navozuje bronchodilataci v důsledku kompetitivní inhibice fosfodiesterázy, enzymu inaktivujícího cyklický 3',5' adenosin monofosfát (cAMP). Zvýšené koncentrace intracelulárního cAMP vedou k relaxaci hladkého svalstva a inhibují uvolňování histaminu ze žírných buněk. Mimo inhibice fosfodiesterázy, působí theofylin rovněž jako antagonista prostaglandinů, inhibitor intracelulárního transportu kalcia, stimulátor endogenní produkce katecholaminů, β-mimetikum, inhibitor metabolismu cyklického guanosin monofosfátu a antagonista adenosinu. Výsledky animálních studií nasvědčují tomu, že bronchodilatační účinek theofylinu je zprostředkováván inhibicí dvou izoenzymů fosfodiesterázy (PD III a v menší míře PD V).
Je pravděpodobné, že theofylin má též protizánětlivé účinky, které se mohou pozitivně uplatňovat u pacientů s pozdní alergickou reakcí. Tyto účinky jsou pravděpodobně zprostředkovávány jedním či několika různými molekulárními mechanismy, a nezahrnují inhibici PD III nebo antagonismus adenosinových receptorů. Theofylin tlumí reakci dýchacích cest na inhalované alergeny tím, že snižuje počet a tlumí aktivitu eosinofilů ve sliznici dýchacích cest.
Theofylin stimuluje jak respirační trakt, tak i myokard, relaxuje hladké svalstvo, podporuje diurézu, inhibuje děložní kontrakce a stimuluje sekreci žaludečních kyselin. Theofylin snižuje práh citlivosti dýchacího centra na oxid uhličitý a vede k vazokonstrikci mozkových cév. Pokles krevního průtoku v mozku a lokální vzestup parciálního tlaku oxidu uhličitého ústí ve stimulaci respiračního centra. Při terapeutických koncentracích posiluje rovněž o 15 - 20 % brániční kontrakce.
Při přímé stimulaci myokardu působením theofylinu dochází ke zvýšení srdečního výdeje a kyslíkových požadavků myokardu. Tato skutečnost, provázená poklesem periferní cévní rezistence, může vést až k tachykardii. Theofylin může též stimulovat vagus, s následnou bradykardií. Vazokonstrikci podporuje i stimulace vazomotorického centra. Celkový účinek theofylinu na srdeční frekvenci a krevní tlak proto závisí na tom, zda převažují jeho účinky na centrální nervový systém nebo jeho periferní účinky. Pokud se sérové koncentrace theofylinu pohybují v terapeutickém rozpětí (10 - 20 mg/ml), neuplatňují se účinky theofylinu na krevní tlak ani srdeční frekvenci. U pacientů s chronickou obstrukční plicní chorobou zvyšuje theofylin výkonnost obou srdečních komor. Snižuje rovněž únavu dýchacích svalů a zlepšuje kontraktilitu bránice.
Theofylin může stimulovat uvolňování katecholaminů ze dřeně nadledvin a významně zvyšuje vylučování adrenalinu v moči.
Byly též pozorovány účinky na metabolickou hemostázu, včetně vzestupu hladiny volných mastných kyselin v plazmě, stimulace glukagonu a sekrece inzulinu. Celkový účinek theofylinu na glykémii je variabilní a při terapeutických sérových koncentracích není mimo novorozenecké období klinicky významný.
5. 2. Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetické vlastnosti theofylinu, podávaného ve formě aminofylinu, se nijak podstatně neliší od farmakokinetiky theofylinu samotného. V organizmu se theofylin uvolňuje z komplexu tvořeného spolu s ethylendiaminem.
Absorpce
Vrcholových plazmatických koncentrací se dosahuje téměř okamžitě po intravenózní aplikaci.
Distribuce
Theofylin se rychle distribuuje v extracelulárních tekutinách i tělesných tkáních, přičemž distribučního rovnovážného stavu se dosahuje za 30 minut po ukončení intravenózní infuze.
Na krevní bílkoviny se theofylin při terapeutických koncentrací váže u dospělých i dětí přibližně 40 % aplikované dávky. U nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí se vazba na bílkoviny vyznačuje značnou interindividuální variabilitou. U starších osob je tato vazba snížena.
Průměrný distribuční objem theofylinu je 450 ml/kg a pohybuje se v rozmezí 300 - 700 ml/kg ideální tělesné váhy. Zvýšený distribuční objem lze pozorovat u nedonošených novorozenců, pacientů s cirhózou jater, nekorigovanou acidemií, starších osob a žen ve třetím trimestru těhotenství v důsledku snížené vazby na plazmatické bílkoviny. V důsledku toho se mohou u těchto pacientů projevit známky toxických účinků, a to dokonce i při sérových koncentracích v rozmezí 10 - 20 mg/ml, neboť vzrůstá koncentrace farmakologicky aktivní, nevázaného léčiva.
Biotransformace
Theofylin je metabolizován v játrech na kyselinu 1,3-dimethylmočovou (40 %), 3-methylxantin (37 %) a kyselinu 1-methylmočovou (17 %). V nezměněné podobě se močí vylučuje jen malé množství theofylinu (přibližně 10 %). Zhruba 84 % podané dávky theofylinu je metabolizováno na neaktivní metabolity (kyselinu 1,3-dimethylmočovou, 3-methylxantin a kyselinu 1-methylmočovou). Farmakokinetika theofylinu odpovídá kinetice prvního řádu.
Eliminace
Theofylin je vylučován převážně ledvinami. Naprostá většina podané dávky je vyloučena ve formě inaktivních metabolitů a v nezměněné podobě se vyloučí pouze velmi malé množství theofylinu. Eliminační poločas theofylinu vykazuje výrazné interindividuální rozdíly. U dospělých se pohybuje eliminační poločas v rozmezí 6,1 - 12,8 hodin. U nekuřáků a jinak zdravých dospělých osob činí průměrný eliminační poločas 8,7 hodin. U dětí se eliminační poločas pohybuje od 1,2 do 7 hodin, s průměrem 3,5 hodin.
Eliminační poločas theofylinu je kratší u kuřáků cigaret. Prodloužen je u pacientů trpících alkoholismem, se sníženou funkci jater nebo ledvin, s městnavým srdečním selháním a u pacientů, kteří jsou souběžně léčeni jinými léky. Clearance může být zpomalena u starších pacientů (nad 55 let) a u nemocných s obstrukční plicní nemocí provázenou i neprovázenou přetížením pravého srdečního oddílu (cor pulmonale). U těchto pacientů může eliminační poločas přesáhnout i 24 hodin. U dětí je eliminační poločas theofylinu obecně kratší.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Akutní toxicita aminofylinu po intravenózním podání byla testována na králících, morčatech a myších.
LD50 aminofylinu po intravenózní aplikaci u králíků činí 150 mg/kg. Nejčastějšími toxickými účinky byly konvulze nebo účinek na práh pohotovosti k epileptickým záchvatům. U morčat dosahují hodnoty LD50 aminofylinu po intravenózním podání 143 mg/kg. Nejčastějšími příznaky toxicity byly konvulze nebo účinek na práh pohotovosti k epileptickým záchvatům, stimulace respirace a změny struktury či funkce slinných žláz. U myší dosahovaly zjištěné hodnoty LD50 aminofylinu po intravenózním podání 125 mg/kg.
Příbalový létak (Příbalové informace a informace pro použití - PIL)
PŘÍBALOVÁ INFORMACE - INFORMACE PRO UŽIVATELE
Aminophyllinum Lek
(Aminophyllinum)
Injekční roztok
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.
Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.
Pokud se kterýkoliv z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
V příbalové informaci naleznete:
Co je Aminophyllinum Lek a k čemu se používá
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Aminophyllinum Lek užívat
Jak se Aminophyllinum Lek užívá
Možné nežádoucí účinky
Jak Aminophyllinum Lek uchovávat
Další informace
Co je Aminophyllinum Lek a K ČEMU se POužívá
Přípravek je indikován jako součást komplexní léčby symptomů těžkého akutního bronchospasmu u bronchiálního astmatu nebo chronické obstrukční plicní nemoci.
2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Aminophyllinum Lek užívat
Neužívejte Aminophyllinum Lek
Aminofylin je kontraindikován
u pacientů s hypersenzitivitou na léčivou látku
u pacientů s epileptickými záchvaty
u pacientů s akutním infarktem myokardu.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Aminophyllinum Lek je zapotřebí
U aminofylinu se velmi výrazně uplatňuje interindividuální variabilita jeho metabolizmu i variabilita terapeutické odpovědi na výši sérových koncentrací. Z těchto důvodů je doporučováno individuální titrování vhodné dávky pro každého pacienta a monitorování sérových koncentrací theofylinu.
Pravděpodobnost závažné toxicity se významně zvyšuje tehdy, když sérová koncentrace theofylinu přesáhne 20 mg/ml.
Při podávání aminofylinu v doporučených dávkách dosahují jeho sérové koncentrace jen výjimečně hodnot vyšších než 20 mg/ml. Nicméně u jedinců se sníženou plazmatickou clearance theofylinu mohou dokonce i doporučené dávky vést ke zvýšené sérové koncentraci aminofylinu a k potenciálním toxickým účinkům. Pokles clearance theofylinu byl zaznamenán u pacientů se sníženou funkcí jater, zejména s jaterní cirhózou, u pacientů starších než 55 let, zvláště u osob s chronickými plicními nebo srdečními onemocněními, u pacientů s přetrvávajícími vysokými teplotami a virovými infekcemi, u dětí do 1 roku věku. Kumulace theofylinu může být způsobena i jinými, současně podávanými léky. U těchto pacientů je nutné velmi pečlivě titrovat dávkování přípravku za pravidelného monitorování terapeutické odpovědi, případného výskytu nežádoucích účinků a sérových koncentrací theofylinu.
Pacientům s hypoxemií a hypertenzí by měl být aminofylin podáván se zvýšenou opatrností a pouze v přísně indikovaných případech. Tito pacienti vyžadují velmi pečlivé sledování v průběhu aplikace i v průběhu další léčby.
Intravenózní aplikaci aminofylinu je nutné provádět velmi pomalu, za pečlivého sledování pacienta.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Clearance aminofylinu a theofylinu může být ovlivněno současným podáváním celé řady dalších léků. Vzhledem k variabilitě farmakokinetiky theofylinu lze jen obtížně předvídat klinický význam těchto interakcí. Proto se doporučuje vyvarovat se současného podávání léků inhibujících metabolismus theofylinu; pokud to není možné, pak je nutno dávku aminofylinu upravit na základě sledování sérových koncentrací theofylinu.
Antiarytmika
U jednoho z pacientů byl 9 dnů po zahájení léčby amiodaronem zjištěn vzestup sérové koncentrace theofylinu s příznaky tachykardie, nervozity a tremoru. Zvýšené koncentrace theofylinu a snížení jeho clearance byly zaznamenány rovněž při současném podávání aminofylinu s mexiletinem. K interakci amiodaronu i mexiletinu s theofylinem dochází pravděpodobně prostřednictvím inhibice metabolismu thefhylinu v játrech. Rovněž tocainid ovlivňuje metabolismus theofylinu a vede k poklesu jeho clearance, avšak v menší míře než je tomu u mexiletinu.
Antibakteriální léky
Antimykotika
Izoniazid inhibuje oxidativní enzymy v játrech a zhoršuje eliminaci theofylinu. U zdravých osob došlo po 14 dnech předchozí léčby izoniazidem k poklesu clearance i distribučního objemu theofylinu a k vzestupu jeho sérových koncentrací. Při současné léčbě izoniazidem a aminofylinem byl po uplynutí jednoho měsíce zaznamenán zvýšený výskyt nežádoucích (toxických) účinků theofylinu.
Rifampicin indukuje jaterní oxidázy a při perorální dávce 600 mg denně po dobu 6-14 dnů zvyšuje v důsledku zvýšeného metabolismu theofylinu v játrech průměrnou plazmatickou clearance theofylinu o 25-82 %. Tento vzestup clearance se může u některých pacientů včetně dětí projevit snížením sérových koncentrací a nedostatečným terapeutickým efektem aminofylinu.
Makrolidy
Výsledky studií hodnotících vliv erythromycinu na farmakokinetiku theofylinu nejsou jednotné. V některých studiích byl v souvislosti se současnou léčbou erythromycinem a aminofylinem zaznamenán poklesu clearance a prodloužení eliminačního poločasu theofylinu, ale v jiných studiích nebyly žádné interakce zaznamenány. Uvádí se též, že theofylin může vést k poklesu sérových koncentrací a biologické dostupnosti erythromycinu.
Clearance theofylinu je snížena při souběžném podávání troleandomycinu.
Chinolony
S chinolony by měl být aminofylin podáván jen pokud je to nezbytně nutné, a to zejména u starších osob. Pokud je takové současné podání nezbytné, doporučuje se pečlivý výběr preparátu ze skupiny chinolonů a monitorování plazmatických koncentrací theofylinu.
Z nefluorovaných chinolonů neovlivňuje clearance theofylinu kyselina nalidixová, zatímco kyselina pipemidová ji významně snižuje. Ve skupině fluorochinolonů je schopnost interakce s theofylinem u jednotlivých přípravků odlišná. Nejvýznamnější interakce s theofylinem vykazuje enoxacin, u kterého došlo při současném podávání aminofylinu k nálezu výrazného zvýšení sérových koncentrací theofylinu u pacientů s respiračními infekcemi, které bylo provázeno silnou nauzeu, zvracením, tachykardií a bolestmi hlavy.
Studie prováděné převážně u zdravých dobrovolníků ukázaly, že enoxacin snižuje clearance theofylinu až o 74 %, při současném prodloužení eliminačního poločasu a zvýšení sérových koncentrací theofylinu. Při zahájení terapie enoxacinem se proto doporučuje snížení dávky aminofylinu na polovinu a monitorování sérových koncentrace theofylinu.
Interakce ciprofloxacinu a pefloxacinu s theofylinem jsou slabší než u enoxacinu; clearance theofylinu se v jejich důsledku snižuje pouze o 30 %. V průběhu souběžné léčby theofylinem a ciprofloxacinem byl zaznamenán výskyt epileptických záchvatů, což může být důsledek kombinace inhibičních účinků těchto dvou látek na tlumivé GABA receptory. Podání ciprofloxacinu u pacientů léčených aminofylinem se proto nedoporučuje.
Antidepresiva
Při současném podání aminofylinu a viloxazinu byl zaznamenán významný pokles clearance a vzestup plazmatické koncentrace theofylinu. Při současném podání těchto dvou léků je proto třeba snížit dávky aminofylinu a monitorovat sérové koncentrace theofylinu. Interakce těchto dvou léků pravděpodobně zahrnuje i jejich kompetici ve vztahu k jaterním mikrozomálním enzymům.
Současné podání aminofylinu s fluvoxaminem může být spojeno s významným poklesem clearance theofylinu, a u pacientů léčených theofylinem byl při souběžném podávání fluvoxaminu zaznamenán zvýšený výskyt nežádoucích až toxických účinků theofylinu.
Aminofylin zvyšuje clearance uhličitanu lithia.
Antiepileptika
Fenytoin významně zkracuje eliminační poločas a zvyšuje clearance theofylinu, pravděpodobně v důsledku indukce jaterních enzymů, a to při terapeutických i subterapeutických sérových koncentracích fenytoinu, dokonce i u těžkých kuřáků. Z předběžných výsledků vyplývá, že simultánně může dojít i k poklesu sérové koncentrace fenytoinu, nejpravděpodobněji v důsledku indukce jaterních enzymů theofylinem, nebo snížené absorpce fenytoinu. Interakce mezi fenytoinem a aminofylinem byly pozorovány za 5 - 14 dnů po zahájení souběžného podávání těchto léků. V těchto případech byl zaznamenán vzestup clearence theofylinu až na 350 % a sérový poločas se zkrátil na 25 -70 % výchozích hodnot.
Rovněž karbamazepin zvyšoval eliminaci theofylinu. Současné podávání aminofylinu a karbamazepinu může mít za následek pokles sérových koncentrací theofylinu a zhoršení kontroly astmatu.
Ačkoli u fenobarbitalu nebyl zaznamenán žádný významný vliv na farmakokinetiku aminofylinu podaného intravenózně v jediné dávce, při dlouhodobější léčbě fenobarbitalem dochází k zvýšení clearance theofylinu. Rozsah změn eliminace theofylinu je při léčbě fenobarbitalem menší než při léčbě fenytoinem. Ve vyšších dávkách fenobarbital urychluje metabolismus theofylinu.
Diuretika
Třebaže u některých pacientů léčených kontinuálními intravenózními infuzemi aminofylinu byly po intravenózní injekci furosemidu zaznamenány zvýšené průměrné sérové koncentrace theofylinu, u některých pacientů s chronickým stabilním astmatem sérové koncentrace theofylinu poklesly.
Perorální antikoncepční přípravky
Kontraceptiva snižují clearance theofylinu přibližně o 30 % a může dojít k vzestupu jeho sérových koncentrací, a to v důsledku inhibičních účinků perorálních antikoncepčních přípravků na jaterní enzym P-450.
Účinky β-mimetik na farmakokinetiku theofylinu nejsou dosud jednoznačně vyhodnoceny. V některých studiích bylo zjištěno, že současné podávání orciprenalinu a terbutalinu farmakokinetiku theofylinu nijak neovlivňuje, v jiných byl naopak po současném podání isoprenalinu nebo terbutalinu s theofylinem zaznamenán vzestup clearance theofylinu. Při současném podání aminofylinu s beta-mimetiky může docházet k vzájemné potenciaci nežádoucích účinků, včetně hypokaliemie, hyperglykémie, tachykardie, hypertenze a tremoru. U pacientů s těžkým astmatem, kteří užívají aminofylin současně s beta-mimetikem, se doporučuje monitorování sérových koncentrací draslíku.
Složky stravy:
Kofein
Již konzumace středně velkých množství kofeinu, spojená s pitím několika šálků kávy denně, může výrazně ovlivnit farmakokinetiku theofylinu. Pokles clearance theofylinu může dosahovat 23 - 29 %.
Sacharidy, proteiny
U zdravých dobrovolníků bylo při porovnání diety běžné, s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem proteinů zjištěn pokles plazmatického poločasu theofylinu o 40 %. Přechod od diety s vysokým obsahem sacharidů k dietě s nízkým obsahem bílkovin vedl k prodloužení plazmatického poločasu theofylinu o 60 %.
Kouření
Některé součásti tabákového kouře, zejména aromatické uhlovodíky, indukují jaterní enzymy podílející se na metabolizaci léků. U kuřáků cigaret se zvyšuje clearance theofylinu a zkracuje se jeho eliminační poločas.
laboratorní testy
Detekce theofylinu pomocí vysokotlaké kapalinové chromatografie je ovlivňována celou řadou léků. Enzymové imunoanalytické metody jsou specifičtější, a s fluorescenční imunoesejí pomocí značených substrátů interferuje pouze kofein a theobromin.
Těhotenství a kojení
Aminofylin není vhodné podávat těhotným ženám a kojícím matkám, pokud to není jednoznačně indikováno. Theofylin se vylučuje do mateřského mléka a může proto vyvolat nežádoucí účinky u kojenců.U některých předčasně narozených dětí byly po intravenózním podávání theofylinu zjištěny významně vyšší plazmatické koncentrace glukózy než u neléčených. U dvou z 15 léčených dětí se rozvinula klinicky významná hyperglykémie a glykosurie. Při podávání theofylinu předčasně narozeným dětem se proto doporučuje mimo sérových koncentrací theofylinu monitorovat i glykémii.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů
Aminofylin v terapeutických dávkách nemá žádné účinky na schopnost řízení motorových vozidel nebo obsluhy strojů.
Důležité informace o některých složkách Aminophyllinum Lek
Roztok aminofylinu je alkalický, a pokud pH klesne pod hodnotu 8, začínají se tvořit depozita theofylinových krystalů. S aminofylinem je proto nevhodné kombinovat jakékoli léky, které jsou v alkalických roztocích nestabilní, jakož i léky, které mohou snížit hodnotu pH pod kritickou hranici. Bylo pozorováno, že přidání aminofylinu k injekci glukózy vedlo k vzestupu pH o více než 4 jednotky (na více než 10,45). Při této hodnotě pH jsou inzulin a erythromycin gluceptat nekompatibilní. Dalšími léčivy nekompatibilními s aminofylinem jsou amiodaron, benzylpenicilin, chlorid draselný, chlorpromazin, adrenalin, fenobarbital, morfin, dobutamin, tetracyklin hydrochlorid, verapamil hydrochlorid a injekční formy vitaminu B a C.
3. JAK SE Aminophyllinum Lek UŽÍVÁ
V akutních případech se u dospělých aminofylin podává pomalou intravenózní injekcí (10 ml po dobu 5 minut). Obvyklá dávka jsou 1-2 ampulky (4-6 mg / kg) jedenkrát až třikrát denně. Přípravek lze aplikovat i intravenózní infuzí. Vzhledem k interindividuální variabilitě je třeba výši dávky volit individuálně na základě terapeutické odpovědi a hladiny sérových koncentrací.Za optimální terapeutické koncentrace theofylinu v séru se považují hodnoty 10-20 μg / ml. V průběhu léčby se doporučuje monitorování plazmatických hladin theofylinu. Dávka se řídí podle ideální tělesné hmotnosti. U dospělých a dětí starších než 6 měsíců, které dosud nebyly aminofylinem ani jinými deriváty theofylinu léčeny, se v úvodu léčby doporučuje dávka 6 mg/kg tělesné hmotnosti. Udržovací dávky aminofylinu se u dospělých pohybují v rozmezí 0,1-1 mg / kg / hod, v závislosti na věku, zdravotním stavu a terapeutické odpovědi pacienta. U pacientů již léčených theofylinovými deriváty se doporučují obdobné udržovací dávky, které následují po zahajovací dávce stanovené na základě sérových koncentrací theofylinu.U dětí ve věku od 6 měsíců do 16 let se doporučované udržovací dávky aminofylinu pohybují v rozmezí 0,8-1,2 mg/kg/hod.
Jestliže jste užil(a) více přípravku Aminophyllinum Lek, než jste měl(a)
Za předávkování je pokládáno, přesáhne-li sérová koncentrace theofylinu 20 mg / ml. Čím vyšší jsou sérové koncentrace theofylinu, tím závažnější mohou být nežádoucí účinky. Těžké příznaky toxicity nemusejí být ohlašovány žádnými mírnějšími symptomy. Závažnost toxicity obvykle koreluje s věkem, základním onemocněním a sérovou koncentrací theofylinu.Obvyklými klinickými projevy toxických účinků theofylinu při jeho předávkování jsou nauzea, zvracení, průjem, agitovanost, tremor, hypertenze, hyperventilace, supraventrikulární a komorové arytmie, hypotenze a epileptické záchvaty. Častěji též dochází k metabolickým poruchám, jako je hypokalémie, hyperglykémie, hypofosfatémie, hyperkalcémie, metabolická acidóza a respirační alkalóza. K dalším uváděným toxickým účinkům patří demence, toxická psychóza, symptomy akutní pankreatitidy, rhabdomyolýza se současným renálním selháním a akutní kompartmentový syndrom.
Léčba předávkování je symptomatická a podpůrná. K léčebným opatřením patří monitorace sérových koncentrací theofylinu, aplikace kyslíku, intravenózní podání diazepamu, monitorace vitálních funkcí, zachování krevního tlaku, korekce metabolických abnormalit (iontogramu) a zajištění odpovídající hydratace. V závažných případech je nutná hemoperfuze přes aktivní uhlí nebo hemodialýza.
4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Nežádoucí účinky se vyskytují převážně při předávkování. Při odpovídajícím dávkování je výskyt nežádoucích účinků nízký a jejich charakter přechodný. Mezi nežádoucí účinky, které se vyskytují nejčastěji na začátku léčby patří: bolesti hlavy, neklidnost, úzkost, závratě, insomnie, palpitace, alergické reakce, gastrointestinální poruchy (nausea, zvracení, průjem, bolesti břicha). V případě výskytu nežádoucích účinků obvykle postačí snížit dávkování.Během léčby aminofylinem se může vyskytnout hypokalémie a hypofosfatémie. Tento nežádoucí účinek se může vyskytovat i při terapeutických sérových koncentracích theofylinu. V průběhu intravenózního podávání aminofylinu se proto doporučuje monitorovat plazmatické koncentrace draslíku a fosforu, zejména jsou-li současně podávány také přípravky predisponující k vzniku hypokalémie (např. diuretika).Při vyšších sérových koncentracích theofylinu než jsou terapeutické (vyšších než 20 mg/ml) a u vnímavých jedinců již při dávkách nižších než 15 mg/ml může docházet k poruchám spánku, zvýšené diuréze, hypotenzi, zvracení, tremoru, deliriu, hypertenzi, myositidě, tachykardii, arytmiím, hyperglykémii, konvulzím a poškození mozku. Ke kardiovaskulárním nežádoucím účinkům, zejména k poklesu krevního tlaku a bolestem v prekordiu, dochází obvykle při příliš rychlé aplikaci intravenózní injekce. Výskytu těchto nežádoucích účinků lze předcházet pomalou intravenózní aplikací přípravku (v průběhu 5 - 10 minut). Vzácně se vyskytují hypersenzitivní reakce a za jejich vznik je nejpravděpodobněji zodpovědná přítomnost ethylendiaminové komponenty.
5. JAK Aminophyllinum Lek UCHOVÁVAT
Uchovávejte při teplotě do 25°C.
Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Přípravek nepoužívejte po uplynutí doby doby použitelnosti, uvedené na obalu.
Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.
Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.
6. DALŠÍ INFORMACE
Co Aminophyllinum Lek obsahuje
Aminophyllinum 250 mg (86 % Theophyllinum anhydricum a 14 % Ethylendiaminum hydricum) v jedné ampulce o obsahu 10 ml.
Jak Aminophyllinum Lek vypadá a co obsahuje toto balení
Přípravek Aminophyllinum Lek je čirý, bezbarvý roztok. Balen je ve skleněných ampulkách označených jedním tyrkysovým kroužkem, uložených v tvarované vložce z plastické hmoty a v krabičce.
Velikost balení: 10 x10 ml
50 x10 ml
Držitel rozhodnutí o registraci
Lek Pharmaceuticals d.d., 1526 Ljubljana, Slovinsko
Výrobce
Lek Pharmaceuticals d.d., Verovškova 57, 1526 Ljubljana, Slovinsko.
Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci Sandoz s.r.o., Jeseniova 30, 130 00 Praha 3; tel.: 221421611-13, fax: 221412629-30, office.cz@sandoz.com.
Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 2.5.2007
Vysvětlivky zkratek na obalu:
EXP - použitelné do
